Aby platil, musí ho ještě projednat Senát a podepsat prezident. Odpor části ODS k zvyšování daní způsobil několik týdnů trvající vládní krizi, odklad schvalování rozpočtu a vyústil v rezignaci tří poslanců strany na mandát.
Návrh po zhruba tříhodinové rozpravě podpořilo 101 poslanců ze 195 přítomných. Zapotřebí bylo 98 hlasů. Pro předlohu hlasovali i nezařazení poslanci Josef Dobeš, Milan Šťovíček a Jaroslav Škárka (dříve všichni VV). Bývalí poslanci ODS Michal Doktor a Pavel Bém nehlasovali vůbec, jeden z bývalých "rebelů" ODS Radim Fiala se hlasování zdržel, jak avizoval. Koalici chyběl omluvený Jiří Besser (TOP 09 a Starostové).
Nastoupili za ně náhradníci.
Dá se očekávat, že levicí ovládaný Senát balíček vrátí poslancům zpět. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka už avizoval, že sociální demokraté udělají vše pro to, aby se tak stalo. Koalice pak bude potřebovat nejméně 101 poslanců, aby Senát přehlasovala.
Poslanci schválili balíček v téměř stejné podobě, v jaké ho předložila vláda. Podpořili pouze pozměňovací návrh Lenky Kohoutové (ODS) a z balíčku vyřadili tu část, která sjednocovala poskytování sociálních dávek na bydlení. Měl se nově zavést příspěvek na náklady na bydlení a zrušený měl být příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Vyřazení této navrhované změny z balíčku podpořilo všech 197 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo.
Tradiční opoziční kritika vlády
Předsedkyně klubu VV Kateřina Klasnová například řekla o ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi, že nejprve snižoval daně, aby je posléze zvyšoval, a nazvala ho "Jekyllem a Hydem české politiky".
Předseda NS-LEV 21 Jiří Paroubek řekl, že česká veřejnost musí považovat výrazy 'Nečasova vláda' a 'boj proti korupci' za protimluv. "Vy jste přivedli českou politiku na úplné dno a bude velmi těžké obnovit důvěru lidí v politiku a demokracii," vytkl vládě Adam Rykala (ČSSD).
Ke kritikům se přidal i nezařazený poslanec Fiala. Jak řekl, balíček nic nevyřeší, zejména hlavní problém, kterým je nízký růst ekonomiky.
Co přinese balíček- Solidární zvýšení daně z příjmu u fyzických osob. V letech 2013 až 2015 zavede zákon sedmiprocentní zdanění nadlimitních příjmů nad 48násobkem průměrné mzdy.
- Omezení výdajových paušálů u živnostníků. Vláda navrhla omezit absolutní výši těchto paušálů, a to u příjmů z podnikání podle zvláštních předpisů (např. lékaři, advokáti, exekutoři) a u výnosů z autorských práv na 800 000 korun a u příjmů z pronájmu majetku zařazeného do obchodního majetku na 600 000 korun. Osoby využívající výdajové paušály nebudou moci uplatňovat ani daňové zvýhodnění na vyživované dítě a na manžela či manželku bez vlastních příjmů, pokud budou mít příjmy pouze z podnikatelské a jiné výdělečné činnosti.
- V letech 2013 až 2015 se zruší základní sleva na dani z příjmů fyzických osob pro důchodce.
- Zvýšení srážkové daně z příjmů i poplatníků, kteří mají sídlo v zahraničí ze současných 15 na 35 procent od 1. ledna 2013. Tato úprava podle vlády napomáhá řešit problematiku zdaňování příjmů plynoucích do některých tzv. daňových rájů. U příjmů daňových rezidentů České republiky by se nadále odváděla daň 15 procent. Od roku 2014 budou od daně osvobozeny dividendy.
- Zvýšení obou sazeb daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod na 15 a 21 procent. Opatření má platit v letech 2013 až 2015. Současně s tím se kvůli námitkám EU přesunou do vyšší sazby některé zdravotnické pomůcky a dětské pleny. Sjednocení sazeb na úrovni 17,5 procenta se odkládá na rok 2016.
- Zrušení tzv. zelené nafty. Zákon pro příští rok sníží vratku části spotřební daně z nafty pro zemědělce ze 60 na 40 procent. Od roku 2014 ji zruší úplně. Vláda původně chtěla zrušit zelenou naftu již od příštího roku, poslanci to pak zmírnili na snížení vratky a odklad zrušení o rok.
- Zvýšení daně z převodu nemovitostí ze současných tří procent na čtyři procenta.
- Pro roky 2013 až 2015 budou zrušeny maximální vyměřovací základy, tedy tzv. stropy pojistného na veřejné zdravotní pojištění.
- Změna rozpočtového určení daní. Kraje budou nově dostávat menší podíl z vybraných daní, aby větší výnos z vyšší DPH a daně z příjmu zaměstnanců připadl pouze státu. Kraje budou dostávat 7,86 procenta z vybrané daně z přidané hodnoty (nyní 8,29 procenta) a 8,65 procenta z daně z příjmu zaměstnanců (nyní 8,92 procenta).
|
