Informaci potvrdil generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek. Ústavní soud dosud o žádné ze stížností nerozhodl. V pátek bude o dalším postupu rokovat plénum, tedy sbor všech soudců.
Kašná v řízení o registraci pro první přímou volbu prezidenta tvrdila, že její kandidaturu podpořilo deset senátorů a čtyři poslanci. Nijak to ale nedoložila. Ministerstvu vnitra nedodala ani další podklady, které vyžaduje zákon. Proto ji vnitro nezaregistrovalo. Nevyhověl jí ani Nejvyšší správní soud.
Kdo podal stížnost k ústavnímu soudu?
Patrně nejsledovanější stížnost podal v souvislosti s volbami senátor Tomio Okamura, který po odpočtu neplatných hlasů klesl pod hranici 50.000 podpisů, a vnitro jej proto do přímé volby nepustilo. Jeho stížnost je spojena s návrhem na odklad voleb a zrušení ústavní podmínky 50.000 podpůrných podpisů pro nezávislé kandidáty. Požaduje také zrušit několik paragrafů v prováděcím zákoně.
Další stížnosti podali Jiří Kesner z Kolína a někdejší disident Petr Cibulka, kteří chtěli kandidovat, ale nezískali dostatek podpisů. Na Ústavní soud se už v listopadu obrátil také aktivista Lukáš Kohout.
ČTĚTE TAKÉ: |
Poukázal ve stížnosti na údajný zásah do práv advokátky Kláry Samkové. Ani Samkové vnitro neumožnilo kandidaturu, protože neměla dost podpisů.
Stížnost podal také Zbyšek Dřevojan ze Znojma. Domáhá se přezkoumání právní úpravy přímé volby.
O stížnostech Kesnera, Okamury, Cibulky a Kašné bude rozhodovat plénum Ústavního soudu. Role soudců zpravodajů připadla v abecedním "kolečku" Jiřímu Nykodýmovi, Pavlu Rychetskému, Michaele Židlické a Stanislavu Balíkovi. Stížosti Dřevojana a Kohouta řeší tříčlenné senáty Ústavního soudu.
První kolo voleb je naplánováno na 11. a 12. ledna, není ale jisté, zda Ústavní soud stihne do té doby stížnosti projednat. V pravomocech soudu je také odklad voleb.
