Jak vnímáte nával práce, se kterým se teď potýkají soudci?
Pokud mám vnímat soudcovskou funkci jako poslání, tak k ní nával práce také patří.
Mají teď soudci čas na něco jiného než na rozhodování ve věznicích?
Věřím, že jejich průběžnou agendu to zcela nevytěsní.
ČTĚTE TAKÉ: |
A co říkáte vyhlášené amnestii jako takové?
Je to rozhodnutí prezidenta jako suveréna. Každá ta milost by měla mít svoji filozofii. Nemůže to být libovůle.
U takto široké amnestie, která se týká téměř sedmi tisíc lidí, je na něco takového šance? Aby měl každý případ svoji filozofii?
Myslím si, že svoji filozofii by měla mít každá amnestie obecně. U pana prezidenta Havla mi to bylo jasné. I u nejkritizovanější amnestie jsem měla pocit, že je to informace napříč společností, že byl totalitní režim založený na represi. A že bylo potřeba tak širokého omilostnění.
Celou on-line reportáž naleznete ZDE.
Jakou filozofii pak vidíte u amnestie, kterou na Nový rok vyhlásil prezident Klaus?
Přemýšlím o ní.
A na první dobrou vás nějaká napadá?
Ne.
Největší kontroverzi vzbudilo zastavení trestního stíhání u kauz, které se vlečou přes osm let. Týká se to i složitých případů ekonomické kriminality. Co říkáte tomu, že zůstanou bez trestu?
Délka řízení se v současné době přeceňuje. I pro obžalovaného může mít svůj význam proto, že na konci dlouhé cesty je naděje na spravedlivé rozhodnutí.
A teď?
Naděje, že se věc posoudí, přestala existovat. Délka řízení nemůže a nikdy není samoúčelným a jediným kritériem. Je nutné dívat se také na to, jestli bezodkladně rozhodovaly soudy a zda obstrukce nebyly na straně obviněných. To je potřeba vnímat rovným dílem. Nepřiměřenou délku řízení je navíc možné odškodnit, existují na to jiné mechanismy.
Co říkáte tedy tomu, že díky rozhodnutí prezidenta zůstanou bez konce a naděje na spravedlivý rozsudek velké kauzy jako H-System?
Rozkládá to právní vědomí společnosti.
