Nejtvrdší otázku v debatě, kterou pořádal deník MF DNES spolu se serverem iDNES.cz nevznesl sám Zeman, ale jeden z jeho podporovatelů, který spojil rodinu jeho protikandidáta Karla Schwarzenberga s válečným pracovním táborem v Letech u Písku. Ten se nacházel v sousedství Schwarzenbergy vlastněných pozemků. "Vím o knize, která tvrdila, že jsme s tím měli co do činění, prozkoumalo to několik historiků a zjistili, že to byla pustá pomluva," reagoval Schwarzenberg. V úterním duelu však téma historie dominovalo i nadále.
Miloš Zeman se v úvodu omluvil Karlu Schwarzenbergovi za to, co Zemanův tým říkal o Therese Schwarzenbergové. S odvoláním na antisemitského publicistu Adama Bartoše totiž uvedl, že se na hradě Therese Hardeggové dodnes hajluje. Hrad, na němž visí zmíněný obraz s nataženými pravicemi, přitom Hardeggům už stovky let nepatří.
SCHWARZENBERGOVA MINULOST V KAMPANI: |
Ale krátce po omluvě však Zeman zaútočil s tématem z minulosti. Uvedl, že se sice Schwarzenberg staví jako obhájce slabých, ale kvůli jeho restitučním nárokům prý muselo skončit učiliště v Čimelicích a jedna z učitelek přišla o služební byt. Schwarzenberg to označil za nesmysl s tím, že s onou učitelkou dodnes udržuje přátelské vztahy.
Lex Schwarzenberg
Zeman se však nedal a vytáhl zákon, kterým Československo Schwarzenbergům zabavovilo rodinný majetek.
"My všichni, jak tu sedíme, musíme vycházet ze zákonů republiky Československé. V roce 1947, tedy v době relativní demokracie před komunistickým pučem, toto Národní shromáždění republiky Československé přijalo zákon, kterému se říká Lex Schwarzenberg," reagoval Zeman.
"Jestliže byl pan Schwarzenberg vlastenec, a já o tom nemám informace, proč Národní shromáždění přijalo tento zákon?" odpověděl Zeman otázkou.
"Myslím, že čest rodiny Schwarzenbergů nikdo nezpochybnil, rozhodně ne zákon zvaný 'lex Schwarzenberg'. Myslím, že víc než dvacet let nám mohlo stačit, abychom si doplnili znalosti dějin," odvětila Illnerová.
Lex Schwarzenberg se stal hlavním tématem úterní prezidentské diskuse
Téma Schwarzenbergovy minulosti se jala obhajovat Schwarzenbergova podporovatelka Helena Illnerová. "Proč nevysvětlíte svému volebnímu týmu, že otec Karla Schwarzenberga byl skutečně vlastenec, že byl iniciátorem a napsal deklaraci české šlechty v roce 1938, která se hlásila k vlastenectví, k hranicím republiky, že byl majorem čs. armády." řekla Illnerová.
Anketa
Je v pořádku, že Zeman v kampani zpochybňuje vlastenectví Schwarzenbergovy rodiny?
LEX SCHWARZENBERG:Lex Schwarzenberg je neformální název zákona č. 143/1947 Sb., kterým Československo zabavilo hlubocké větvi rodu Schwarzenbergů jejich rozsáhlý majetek. |
"Proč váš volební tým bere informace z naprosto pofiderních zdrojů a proč se třeba nezeptá ve Státním oblastním archivu v Třeboni, kde o tom mají všechno?" ptala se Zemana.
"Historií si nikdo nesmí vyplachovat ústa," dodala Illnerová a odměnou jí byl aplaus zaplněné posluchárny Národní knihovny.
Až po vzájemné při Zemana a Illnerové se ke slovu dostal Schwarzenberg. "Nejdříve šlo o záměnu osob, paní profesorka mluvila o mém otci, nikoliv o bratranci Adolfovi. Ten před válkou poskytl milion na obranu země. Doprovázel prezidenta Beneše v Pošumaví, když přesvědčovali pošumavské obyvatelstvo, že by bylo prospěšnější zůstat věrní Československu." řekl Schwarzenberg
"Potom museli odejít do emigrace. Byl zákon lex Schwarzenberg, byl mu odebrán majetek, ale vlastenec bezpochyby byl. Před 1. světovou válkou studoval právo v Praze na české univerzitě, k českému národu se znal. Dělal, co mohl," dodal Schwarzenberg.
