Průzkum: Levice chystá drtivé vítězství, ODS by paběrkovala

Jednou z mála věcí, kterou se mohou špičky ODS uklidňovat, je to, že ani lednový úspěch Miloše Zemana v prezidentské volbě by zatím nestačil zpopularizovat stranu SPOZ (zemanovci) natolik, aby překročila pětiprocentní hranici a dostala se parlamentu. Alespoň prozatím. Takový výsledek parlamentních voleb očekává únorový model Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Pohled na lídra volebního pelotonu je už řadu měsíců stejný - vede sociální demokracie, která si oproti lednu polepšila o další tři procentní body a sahá až na těžko uvěřitelných 41 %. Na druhém a třetím místě by skončily se značným odstupem a shodným výsledkem 17% ziskem TOP 09 a KSČM. Čtvrtá zůstala ODS, tentokrát s pouhými dvanácti procenty - což je nejhorší výsledek občanských demokratů od září 2010.

Volby do Sněmovny- volební model

Nový lídr pravice - TOP 09

Únorový průzkum CVVM potvrdil to, co lednový jen naznačoval - že se změnil i lídr pravice. Zatímco dříve v této části politického spektra dominovala ODS, od počátku tohoto roku už to neplatí a nejsilnější stranou je zde TOP 09.

Obdobné výsledky přinesl i únorový průzkum STEM. Posílení TOP 09 přičítají sociologové vlivu prezidentské volby, kde se šéf strany Karel Schwarzenberg dostal s Milošem Zemanem do 2. kola.

Úspěch čestného předsedy zemanovců by mohl být výtahem do sněmovny i pro SPOZ, která by podle průzkumu STEM těsně překročila potřebnou pětiprocentní hranici, ovšem jejich výsledek je na hraně statistické chyby a včerejší průzkum jej nepotvrdil.

Zatímco premiér a předseda Petr Nečas si drží od průzkumů veřejného mínění tradičně odstup, šéf stranických senátorů Jaroslav Kubera bije na poplach. "Dokud se ODS nezačne zabývat praktickými věcmi, bude to pořád stejné,“ řekl LN.

Jako příklad uvedl možný zákaz stacionárních radarů, které podle něj nemají význam pro bezpečnost a slouží jenom k vylepšování obecních kas. Kubera v ODS akcentuje ústup od „samovlády krajů“ a vedení strany se proto chystá připomenout usnesení listopadového kongresu. Podle něj se mají Nečas a spol. vážně zabývat změnou stanov.

Můžeme průzkumům věřit?

Průzkumy veřejného mínění se ale v posledních několika volbách v Česku ukázaly jako nespolehlivé. I řada politologů se přiklání k názoru, že je potřeba k předvolebním odhadům přistupovat obezřetně. Podle nich se průzkum veřejného mínění může dokonce výrazně lišit od skutečného výsledku.

Nepřesnost průzkumů byla patrná v prezidenstké volbě, v níž se favorizovaný kandidát na prezidenta Jan Fischer propadl až na třetí pozici. Naopak Karel Schwarzenberg, kterého předvolební průzkumy odsouvaly až na čtvrté místo, se probojoval do druhého kola volby. Dokonce i samy agentury ještě před samotnou volbou připustily, že předvolební výzkum může být méně přesný, než jak je tomu u například u parlamentních voleb.

Velké pochyby také vzbudily volební odhady před krajskými volbami. Jak se ukázalo, mnohdy se lišily i o několik procent. Shodně totiž podcenily zisky KSČM a lidovců a naopak nadhodnocovaly zisk ODS a TOP 09, jež ve volbách výrazně ztratily.