Lidovky.cz

Senát rozhoduje, zda zažaluje Klause pro velezradu

Česko

  7:00aktualizováno  14:42
PRAHA - V prvních hodinách neveřejného jednání Senátu byli nejvíce slyšet zastánci žaloby na prezidenta Klause pro velezradu. Do 13:00 bylo přerušeno kvůli přestáce na oběd. Do debaty chce přispět větší počet řečníků, hlasování se proto očekává až pozdě odpoledne. Předseda Senátu navrhuje změnu obsahu žaloby na usnesení.

Jiří Dienstbier na mimořádné schůzi Senátu. foto: ČTK

Milan Štěch navrhl obsah žaloby pro velezradu změnit na usnesení Senátu, že prezident Klaus porušil ústavu. Chce prošetřit odpovědnost premiéra za amnestii.

Jiří Dienstbier soudí, že žalobu podpoří vice než 28 senátorů

"Nepochybně to hlasování 'pro' bude širší než 28 navrhovatelů, ale jak široké, to vám doopravdy teď nemohu říct, nechci spekulovat," řekl novinářům Dienstbier. Zda návrh najde dostatečnou podporu, aby jej Senát poslal Ústavnímu soudu, odhadovat nechtěl. Pro by musela hlasovat nadpoloviční většina přítomných senátorů.

Dienstbier nesouhlasí s argumenty kritiků, že žaloba přišla pozdě nebo že je jejím cílem Klause dehonestovat, jak se vyjádřil předseda senátorů ODS Jaroslav Kubera. "Smyslem není sesadit prezidenta nebo ho jinak potrestat, smyslem je chránit ústavní pořádek," tvrdí Dienstbier, podle kterého Klaus zvládl svou dehonestaci sám, například vyhlášením kontroverzní amnestie.

Jiří Dienstbier k prvním hodinám jednání:

"Probíhá debata, jsou tam i některé emotivnější názory, ale jinak to probíhá vcelku korektně a věcně. Mluví se o amnestii, přes ratifikaci mezinárodních smluv, včetně debaty o načasování, tedy zda měla být žádost podána již dříve, nebo nikoliv."

Proti schválení žaloby se zatím podle informací ČTK v rozpravě postavili pouze místopředseda senátorského klubu Starostové a Ostravak Jaromír Štětina a bývalý předseda lidovců Jiří Čunek. Prý mimo jiné oznámil, že se bude řídit vlastním rozumem, a proto bude hlasovat proti schválení žaloby.

Štětina ve svém projevu porovnával "velezrádní žalobu" na Klause se skutečnou zradou komunistických představitelů, které se podle něj dopustili pozváním okupačních sovětských vojsk do Československa v roce 1968 a kolaborací v období následné normalizace. Předložení žaloby v posledním týdnu Klausova působení v roli prezidenta označil za "populistický a nemravný krok".

Mezi zastánce žaloby patřili například místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier a místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD), podle níž má žaloba vyjasnit, zda prezident překročil své ústavní pravomoci. Také podle šéfa senátního ústavně-právního výboru Miroslava Antla (za ČSSD) nejde o "hon na Václava Klause", ale o snahu o výklad práv a povinností hlavy státu. Podle předsedy senátorů KDU-ČSL a nezávislých Petra Šilara (KDU-ČSL) jsou důvody pro žalobu jasné a mají smysl. I když se nemusí dostat až k požadovanému výsledku, měla by být varováním pro příští prezidenty, že ústavu je třeba ctít.

Schválení žaloby chce podpořit také předseda senátního výboru pro lidská práva Marcel Chládek (ČSSD), i když se pod návrh odmítl podepsat. "Některé ty kroky (Klause) se dají zařadit do té kapitoly velezrady a myslím si, že i Ústavní soud to takto posuzovat bude," řekl novinářům. Chládkův předchůdce v čele výboru Jaromír Jermář (ČSSD) uvedl, že podání žaloby podpoří, i když Klausovo jednání za velezradu nepovažuje.

Žaloba naopak podle člena vedení senátorů ODS Tomáše Kladívka "nemá absolutně žádný právní, logický ba ani morální základ a je spíše vypočítavým politickým útokem na končící hlavu státu". Vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) v prohlášení označila jednání Senátu o Klausově velezradě za "úsměvné gestíčko". Na Klausův "špatný postup" při amnestii chce reagovat novelou ústavy, která by tuto pravomoc prezidenta zrušila.

ČTĚTE TAKÉ:

Žalobu podepsalo 28 z 81 senátorů. Klause chtějí zažalovat kvůli jeho kontroverzní novoroční amnestii, která zastavila i trestní stíhání v několika sledovaných hospodářských kauzách. VÍCE ČTĚTE ZDE.

Tvůrci žaloby poukazovali i na to, že Klaus otálel s podpisem unijní smlouvy o evropském stabilizačním mechanismu či dodatku k Evropské sociální chartě. Vytkli mu také to, že nerozhodl o jmenování jednoho ze soudních čekatelů, ač mu to nařídil soud.

Jednání za zavřenými dveřmi

Jednání Senátu o žalobě je podle zákona o jednacím řádu horní komory neveřejné. Bez účasti širší veřejnosti má být i hlasování, byť se podle jednacího řádu "hlasuje veřejně podle jmen". Skutečnost, že se jednání uskuteční za zavřenými dveřmi, by podle senátorů mohlo prospět jeho věcnosti.

LN se ale podařilo získat vyjádření senátora Jaromíra Štětiny (za TOP 09/STAN). "Ve Španělském sále jsem před pěti lety jako senátor hlasoval proti zvolení Václava Klause prezidentem, veřejně ho léta kritizuju, jako člověka ho nemám rád, považuju ho dokonce v mezinárodní politice za jisté bezpečnostní riziko," napsal senátor.

"Byl jsem nedávno mezi signatáři ústavní stížnosti na nemravný bod II. prezidentovy amnestie, ale k žalobě z velezrady se nepřipojím, protože bych měl pocit, že se připojuju k něčemu pomstychtivému," dodal Štětina.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.