Proč vypíchl zrovna pravicový extrémimus, jasně nevysvětlil. A bylo by to třeba. Podle úřadů a oficiálních dokumentů jsou totiž neonacisté v Česku minimálně v posledních měsících v defenzívně. Naposledy v lednu to shrnula tajná služba BIS ve své pravidelné zprávě. "Bezpečnostní informační služba nezaznamenala ve sledovaném období žádné aktivity extremistů, které by z pohledu zpravodajské služby představovaly reálnou hrozbu a bezprostřední ohrožení demokratických základů České republiky," popsala kontrarozvědka v oficiálním dokumentu.
O čem mluvil Miloš Zeman v prvním prezidentském projevu |
Zpravodajci uvedli, že pro pravicové extremisty byly nejvýznamnější událostí loňské říjnové krajské volby. Dělnická strana sociální spravedlnosti, politický zástupce extrémní pravice, však nakonec nezískala jediného zastupitele. Strana přesto prezentovala výsledky voleb jako úspěch s odkazem na volební zisky v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji, ve kterých dostala celkem přes 18 tisíc hlasů.
"Objektivně vzato šlo spíše o nezdar. Výsledky voleb opětovně potvrdily, že ani složitá společensko-ekonomická situace v některých regionech ČR nutně neznamená vyšší podporu populistickým a zkratkovitým řešením této politické strany," píše BIS. Na krajní pravici byli podle kontrarozvědky aktivní zejména na internetu také Autonomní nacionalisté.
ONLINE REPORTÁŽ můžete sledovat ZDE |
Trochu jiná situace panovala především v roce 2011 na severu Čech, který se od srpna do října zmítal při nepokojích proti nepřizpůsobivým a na nichž se extremisté zviditelňovali mimo jiné i střety s policií. Manévry na Šluknovsku nakonec stály 71 milionů korun.
O neonacistických bojůvkách a kmotrovských mafiích se Zeman zmiňoval už v předvolebních debatách. Třetím "ostrovem negativní deviace" jsou podle něj média.
