Chybějící stránky, zdá se, zmizely do roku 1998, tedy v době, kdy byl spis ve správě Městského soudu v Praze, a divoká devadesátá léta se na něm podepsala. Dnes má spis v péči Archív hlavního města Prahy. Tam také zjistili, že spis není úplný. Ovšem po jeho utopené historii.
Olga pod vodou
Když Městský soud v Praze vynesl rozsudek, Nejvyšší soud ho potvrdil a Olga byla na jaře 1975 popravena, putoval její spis do soudní spisovny na Malostranské náměstí v Praze.
Už tady mohl do spisu nahlížet ten, komu to dovolil předseda Městského soudu. Takových povolení ovšem vydal jen několik. Bezpochyby se k němu mohlo dostat i bez povolení dost lidí, soudců, studentů práv… mezi nimi zřejmě i soudce Robert Fremr, který se v nedávném rozhovoru pro Pátek LN zmínil, že Hepnarové rozsudek mohl být justiční omyl.
Archív ovšem přetékal a tak ho přestěhovali do pražské Tróji. V roce 2002 prostor zavalila povodeň. Dva miliony spisů, osm kilometrů papírů, fotografií… polovina zůstala pod vodou. Také Olga Hepnarová. Pražský archív bubnoval na poplach a donutil městský soud, aby zaplavené písemnosti nechal převést ke zmražení. Archivář doktor Petr Kreuz: „Spis Hepnarové považujeme za spis mimořádné historické hodnoty, tak cenný už je jen Babinský.“ Spis ležel dlouho u ledu. Zatím uplynula třicetiletá ukládací lhůta a spis se dostal do pražského archívu. Čekalo ho znovuzrození.
Na soudním spisu Olgy Hepnarové pracovaly dvě restaurátorky čtvrt roku, stálo to nejméně čtvrt milionu korun. Každý list se podařilo obnovit. Teprve tehdy se zjistilo, že chybělo sto stran a podle obsahu víme, že jde o soubor znaleckých posudků zdravotního stavu Olgy Hepnarové.“
Kopie chybějících sto stran se Pátku LN podařilo nalézt a nabídlo je Archívu hl. m. Prahy.
Více se dočtete v zítřejším Pátku Lidových novin.
