"Dám vám slevu, to máte lístky pro dva za šest set. Normálně to je za tisíc – a seděli byste vepředu,“ říká chlapík v kožené bundě, který nabízí turistům kulturu. Nebo spíš parodii na kulturu. Přechází plynule do ruštiny a klidně by mohl působit jako vyhazovač ve zdejším klubu. Ostatně jeho existenci v téže chrámové lodi nelze zapřít. Jak sám říká: „Tam nahoře, to je proti Bohu. Ty holky, těm je to jedno, kde si ty peníze vydělají. Ale ,víteco‘ v kostele, to je proti Bohu,“ pohoršuje se a podává mi leták, který zve na koncert vážné hudby. Celý květen tu údajně účinkuje „Guarneri Ensamble“.
Stojíme před kostelem svatého Michaela archanděla. V bezprostřední blízkosti Staroměstského náměstí. Chrámem, v němž kázal Jan Hus a v jehož kryptě odpočívají rektoři pražské univerzity. Chrámem, který jiné pouliční letáky zároveň propagují jako „nejlepší striptýzový klub v srdci Prahy – noční kabaret pro pány“.
Když tedy uměnímilovný turista uposlechne vábení naháněče, je ztrestán. Za slupkou zdiva se totiž neskrývá chrámová loď, ale zmrzačený interiér, v němž každý minimálně vzdělaný člověk fyzicky trpí. Několik pater, kde se konají diskotéky, soutěže o nejsympatičtějšího homosexuála a kde v legínách vystupuje třeba Petra Janů.
Za 600 korun je turista donucen dýchat nevětratelný puch a poslouchat fidlání bůhvíkoho. Světoznámé Guarneri Trio, na jehož jméně pořadatelé parazitují, to samozřejmě není.
„Ne, nevystupujeme tam. Značku máme chráněnou, zaregistrovanou proti zneužití, takže bychom se případně mohli soudit. Děkujeme za váš zájem o vážnou hudbu,“ říká do telefonu mírný hlas violoncellisty Marka Jerieho, který působí jako profesor na vysoké hudební škole ve švýcarském Lucernu. Guarneri Trio se od vystoupení v kostele svatého Michaela archanděla distancuje.
Více si přečtěte v aktuálním čísle magazínu Pátek.
Co také najdete v magazínu LN Pátek?
|