Lidovky.cz

Vězeň Torubarov: Kalousek je chlap. Ruští agenti se Čechům vysmáli

Česko

  12:21
PRAHA - Rus Alexej Torubarov byl obviněn z vydírání důstojníka tajné služby. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek ho poté sporně vydal do Ruska. Po svém propuštění z vazby poskytl serveru Lidovky.cz exkluzivní rozhovor, v němž líčí dramatické okolnosti svého transportu z Česka i poměry v ruském vězení.

Alexej Torubarov

Lidovky.cz: Můžete popsat, jak probíhalo vaše předání ruské straně?
Nevěděl jsem, v kolik a kam pojedeme. Jen dozorce mi řekl den předem, že Nadiradze (gruzínský úředník zadržený v Česku - VÍCE ČTĚTE ZDE) zůstává a mě vydají. Celou noc jsem z toho nespal, ráno mi dali věci a 3 lidi v maskách v plné výzbroji mě odvezli na letiště. Tam mě posadili do takové klece, kde jsem byl asi 2 hodiny, a asi hodinu do plánovaného odletu jsem byl předán Rusům (asi ve 12). V letadle mi pak řekli: zpozdili se o hodinu, ještě před hodinou jsme jim vás mohli předat.

Lidovky.cz: Co se dělo po tom, co jste se ocitl v ruských rukou?
Doprovázela mě celá delegace z ruského velvyslanectví. Zdálo se mi, jako by oslavovali vítězství. Z Ruska pro mě přiletělo 6 lidí z Interpolu a řekli mi, že byli už asi tři dny v Praze. Vedli mě spoutaného, prošli jsme kontrolou, první nás odvedli do letadla bez pasažérů. Potom přišli ostatní pasažéři.

Lidovky.cz: Co přesně se dělo na palubě letounu, jak vysvětlili policisté, že si pro vás přišli?
Najednou přišel český policejní důstojník, s překladatelem - pracovníkem Aeroflotu. Říkal, že zrovna dostali rozhodnutí ministerstva spravedlnosti: nevydávat Torubarova. Velmi skromně, snad omluvně mluvil s lidmi z Interpolu. Rusové se začali smát, že letadlo je ruské území a ať si váš ministr moc nevyskakuje. Dali mi další pouta k těm, která jsem už měl, připoutali si mě k rukám zleva i zprava a ještě k sedadlu. Rusové pak zavolali do Moskvy konzulovi, začali být nervózní, stěžovali si, že se něco děje, že je zadržují. Pasažéři nechápali, proč je letadlo zadrženo. Nikdo jiný z české strany nepřišel, jen představitel Aeroflotu pořád mluvil s Rusy, že Česko nechce vydávat, že se zapojilo i ministerstvo zahraničí. Kapitán hlásil pasažérům, že za zdržení letadla může upřesňování seznamu cestujících. Dovedete si představit, v jakém jsem byl stavu? Chápal jsem, že bych už mohl být na svobodě a že se právě teď rozhoduje o mém osudu. Pasažéřům už pak jen opakovali „brzy vyletíme, brzy vyletíme“, a za 2 hodiny kapitán oznámil: „Vážení pasažéri, zrovna jsme dostali osobní povolení vlády ČR k odletu“. Nikdo nechápal, o co jde. My jsme byli ve dvou posledních řadách, ja úplně vzadu, přede mnou a kolem mě interpoláci, a všichni v civilu, takže pasažéři možná ani nechápali, o co jde. Uvažoval jsem, že udělám skandál, že budu volat o pomoc. Ale pohrozili mi tvrdě – že už jsem na ruském území. Pochopil jsem, že když mě vydají, tak… Mohli mi taky zalepit pusu páskou. Tak jsem mlčky seděl.

PSALI JSME:

Lidovky.cz: Opravdu byla situace tak vypjatá, že málem došlo na zbraně?
Zastřelili by nejspíše mě, kdybych začal něco dělat. Rusové byli velmi agresivní. Z rozhovoru bylo jasné, že by byli schopni všeho, že by mě nevydali ani zanic. Ale český policajt byl takový pobledlý a vágní, od něj určitě nic nehrozilo.

Lidovky.cz: Jaké byly vaše pocity, když čeští policisté odešli a letadlo odletělo?
Když jsme vyletěli, sundali mi pouta, kterými jsem byl spoután s nimi. Nechali mi jen jedny. Pak jsem jim řekl, že za mě asi od Putina dostanou medaile. Tomu se už zasmáli.

Lidovky.cz: Věděl jste, že letadlo blokovala cisterna?
Ne, slyšel jsem to až od vás. Jen řekli, že nechtějí dovolit letadlu natankovat kerosin na příkaz ministra dopravy.

Lidovky.cz: Myslíte, že ministr Kalousek jednal správně, když kvůli vám letadlo nechal zablokovat?
Podle mě ten člověk udělal obrovsky chlapskou věc, protože ne každý se postaví Putinovi. Jsem mu velmi vděčný. Ministr spravedlnosti se Putina bojí a ministr financí ne.

Lidovky.cz: Jak probíhal přílet do Ruska, putoval jste rovnou do ruské věznice ve Volgogradu?
Interpolovci si už v letadle dali pivko, uvolnili se. Přece jen, vezli domů nebezpečného zločince. Po příletu do Moskvy pro mě přijela eskorta, posadili mě do vězeňského auta. Uvnitř mě posadili do takové železné krabice bez okna, je tam jen pár dírek na vzduch, velmi malé, jako sejf, tam se nedá ani pořádně vlézt, 40x50x100. Nemohl jsem se vejít, měřím 193 cm. V autě zatopili, měl jsem tam snad 50 stupňů, udělalo se mi špatně, prosil jsem je, že mám nemocnou páteř, proč to dělají. Už se prostě začali chovat velmi hrubě. Bylo strašně dusno, asi se mi zvýšil tlak a z nosu začala téct krev. V moskevské zácpě jsme jeli hodně dlouho. V Česku ve vězeňských autech se člověk cítí v podstatě důstojně, ale tady tohle je opravdový fašismus. Už jsem si představoval, co mě čeká.

Když mě dovezli do věznice, už se u vás asi něco dělo, protože dozorce se mě zeptal „To jste vy, ten z Česka? V televizi o vás mluvili.“ Že vydali obzvláště nebezpečného zločince, a Češi zadržovali letadlo. Pak mě dali do cely, kde nás bylo deset a bylo tam jen 8 postelí. Musí se tam spát „na směny“. Byl jsem tam asi týden. Pak mě vezli asi 4 dny do Volgogradu vlakem, ve speciálním vězeňském vagonu, v kleci. Mám chronické urologické problémy, ale pustili mě na záchod jen ráno a večer. Jako s dobytkem se mnou jednali. Do klece se vejde 6 lidí, nás tam nacpali 16, a všichni kouřili. Jídlo a pití nám téměř nedali. V Moskvě mi dali balíček na 1 den, ale měl jsem ho na celé 4 dny. Napít mi dali jen vařící vodu jednou denně, asi půl litru. Říkali, že vody je málo, že na všechny nestačí. Bylo strašně horko, dusno, okna zavřená.

Kauza Torubarov

Torubarov byl v Rusku obviněn z vydírání důstojníka tajné služby a podvodů, sám naopak tvrdil, že jej vydírala ruská tajná služba, policie a mafie. V České republice žádal o azyl, ale na základě mezinárodního zatykače skončil ve vazbě. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) pak rozhodl o vydání, jemuž se 2. května podle zjištění serveru Lidovky.cz na poslední chvíli snažilo zabránit několik členů vlády, včetně ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), který před letadlo s ruským podnikatelem nechal postavit cisternu.

Ruský podnikatel byl po příletu z Prahy do Moskvy eskortován do vazební věznice ve Volgogradu, kam se za ním nyní chystají čeští diplomaté v Rusku, aby se podívali, v jakých podmínkách se nachází.

Jeho vydání kritizoval Český helsinský výbor. Podle něj neměl ministr Blažek právo vydat Torubarova do vlasti, protože úřady nevyřídily byznysmenovu žádost o azyl. Blažkova mluvčí Štěpánka Čechová již dříve uvedla, že ministr vydání povolil v souladu s trestním řádem a poté, co extradici schválily krajský, vrchní i Ústavní soud. Ministra se již dříve zastal i premiér Petr Nečas (ODS).

Zdroj: ČTK

Všichni zpocení, byl tam strašný smrad. Četl jsem Solženicyna – prostě nic se nezměnilo, stalinský gulag žije. Ten přejezd bylo to nejhorší, co si lze představit. Ve Volgogradě mě drželi bez toho, aby mi dali nějaké dokumenty – tedy co se mnou hodlají dělat, jak dlouho a na základě čeho mám být ve vazbě…Vyšetřoval se přede mnou i advokátem prostě schovával, během 2 měsíců se nedělo nic, žádné vyšetřování.

Lidovky.cz: Jaké tam byly podmínky?
Velmi špatné. Je tam hodně stará věznice, sanitární zařízení strašné. Smrad, infekce, blechy, paraziti. Všichni se škrábou celé dny, strašně horko, venku 35 stupňů, zavřená okna, vevnitř stupňů 50 stupňů. Lidi tam prakticky hnijí zaživa. Sprcha má být 1x za týden, ale lidi se nemyli 3 týdny. Povlečení původně bílé bylo hnědé, neměnili ho celé týdny, i když se lidé nemohli umýt. Stěžovat si je zbytečné, protože jestli si stěžuješ, tak tě zavřou na samotku.

Lidovky.cz: Měl jste kontakt s rodinou?
Žádný. Telefony domů nebo návštěvy jsou zakázány, pouze se svolením vyšetřovatele. Jednou za ty 2 měsíce mě navštívili na 15 minut rodiče, přes sklo s telefonem. Většině tam nedovolují vůbec žádné návštěvy ani telefony. Jídlo se nedá nazvat jídlem, je to jako pro prasata. Třeba do kotle, ve kterém vařili ryby, hned dají vařit kaši, ani to neumyjí. Většina lidí nemůže vůbec jíst a drží se na tom, co se nazývá „obščak“ – že příbuzní posílají nějaké potraviny, ti bohatší mohou něco koupit a snaží se nějak jeden druhému pomáhat a přežít.

Lidovky.cz: Cítil jste nějaký tlak?
Nějak zvláštně ne, protože všichni si mysleli, že se nevrátím. Nikdo mě tady nečekal, takže neměli nachystanou žádnou kostru obvinění. Kvůli mně by mohli vyšetřovatelé i prokurátoři přijít o místo, protože chápali, že se rozhořel mezinárodní skandál a že teď nevědí, jak z toho ven. Proto mi dali vyšetřovatele, se kterým prostě manipulovali, neschopným něco rozhodnout. On sám řekl, že dělá jen to, co mu přikážou.

Lidovky.cz: Věděl jste o tom, že váš případ získal v Česku značnou publicitu?
Dozvěděl jsem se podrobnosti od advokáta a samozřejmě jsem byl potěšený, že se mě někdo zastal, protože mě jednoznačně vydali nezákonně, když mi nedali šanci dočkat se rozhodnutí o azylu. Mám Čechy moc rád a bylo to pro mě velké zklamání, jak se ke mně zachovali. Soudili mě předtím v Rakousku, tam je justice v pořádku. Jsem ale opravdu rád, že se našli čestní a hrdinní lidé, kteří mě, malého skromného člověka, tak podpořili. Protože nejde jen o mě, ale je třeba zastavit nezákonné extradice.

Lidovky.cz: Tvrdíte, že jste stíhán neprávem, že tajná služba naopak vydírala vás a byl jste podveden. Připouštíte ale, že vaše byznysové aktivity nemusely být v pořádku? Přece není běžné najímat si důstojníka ruské tajné služby, aby pro vás "nějak" zprivatizoval nemovitost.
Je to jinak. Byl jsem úspěšný v podnikání, ale v Rusku se každého úspěšného snaží někdo dostat pod svou „ochranu“. Nikoho jsem si nenajímal, naopak mi vedení města tvrdilo, že dělají akci, aby se podnikatelé zbavili těch, kteří žádají výpalné.

Lidovky.cz: Co je pravdy na tom, že jste bez vědomí společníků přepsal firmu na sebe, aniž byste je vyplatil?
Není to pravda. Se společníky jsme měli civilní soud, civilizovaný, žádné spory po rozhodnutí nevznikaly. Trestní věc vznikla až z iniciativy příslušníka FSB (ruské tajné služby, pozn. red.). Mí společníci s nim měli společného advokáta, který je dal dohromady, a chtěli ode mě vymáhat peníze. Mluvil jsem s oblastním prokurátorem, ten mi sám přiznal, že na mě tu věc ušil. Někdo zaplatil, aby mě pronásledovali.

Lidovky.cz: Proč zůstáváte u rodičů? Nemáte ve Volgogradu vlastní byt?
Abychom celou tu dobu s rodinou nějak přežili - věznení, zaplatili advokáty -, museli jsme prodat všechno, co nám nestihli vzít. Takže musím žít u rodičů. Přišli jsme o podnikání, úspory, o všechno. Spoléhat se můžeme jen na pomoc mých rodičů, důchodců, kterým je 76 a 77 let.

Lidovky.cz: Jak podle vás celá věc skončí?
Je několik variant. Ti, kteří mě nezákonně pronásledovali – prokurátoři a vyšetřovatelé, by chtěli dovést věc k soudu. I když chápou, že jestli zákonně – tak mě soud musí rehabilitovat. Protože není ani nejmenší důkaz, který by svědčil o nějakém trestném činu. Mohou se snažit, aby byly nad vším zavřeny oči a odsoudili mě, ale i tak jsem si „trest“ v podstatě odseděl v Rakousku a Česku. Ale případný odsuzující rozsudek by byl nezákonný a obrátil bych se k Vrchnímu soudu. Zdůrazňuji, že mě soudí ohledně civilní a ne trestní věci, že jsem prý nesplnil podmínky nějaké obchodní smlouvy. A i to je v rozporu s mezinárodní úmluvou o lidských právech.

Lidovky.cz: Chcete zůstat v Rusku, pokud vás soud osvobodí?
Bojím se zůstávat v Rusku. Mohou vymyslet nové obvinění. Dokud je ten Čumanov z FSB na svobodě, tak jeho organizovaná skupina mi může třeba něco podsunout – drogy, zbraně… korupce v Rusku jen kvete.

Lidovky.cz: Máte chuť vrátit se do Čech po tom, co vás vydali ke stíhání?
V Česku mám svou rodinu, nechci s nikým bojovat nebo se někomu mstít, jsem ze všeho unavený a chtěl bych jen žít normální lidský život. Samozřejmě bych se chtěl vrátit. Česko je pro mě domovem, máme tam malinkou spokojenou živnost, o které vím, že nám ji nikdo nemá potřebu vzít. To je jediné, co chci. A taky, aby se v Česku poučili a nedovolovali se tak nelidsky chovat k lidem. Ve srovnání s ruskou věznicí se brněnská věznice zdá velmi civilizovanou, ale ve srovnání s rakouskou je ta v Brně prostě pozůstatek komunistických časů. Češi by měli uzavírat dohody o spolupráci ne s putinovskou justicí, jak to udělal Váš ministr Blažek, ale s rakouskou nebo německou, civilizovanou.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.