Lidovky.cz

Nejvyšší soud kritizuje stíhání Tluchoře. Sněmovna je místem kompromisů, napsal

Česko

  10:17
PRAHA - Složení mandátu je součástí výkonu poslaneckého oprávnění. Proto státní zástupci podle Nejvyššího soudu nemohli v kauze tří exposlanců ODS zakomponovat jejich rezignaci jako jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu.

Petr Tluchoř opouští vazební věznici v Olomouci. foto: Petr Janeček, MAFRA

Vyplývá to z usnesení Nejvyššího soudu v případu Petra Tluchoře, které se v některých formulacích mírně odlišuje od dříve zveřejněného usnesení ohledně Marka Šnajdra, podstata však zůstává stejná.

Čtěte v usnesení

Agentura ČTK uvádí, že získala oba dokumenty z důvěryhodného zdroje. Server Lidovky.cz už dříve získal rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se týká exposlance Šnajdra. Výňatky z něj si můžete přečíst ZDE.

Kompletní znění rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu Petra Tluchoře najdete ZDE.

Soud v Tluchořově případě znovu připomněl, že na projevy poslanců se vztahuje hmotně právní imunita, takzvaná indemnita, spojená s vyloučením trestní odpovědnosti. Projevem pak nejsou jen slovní výroky, ale také gesta, písemná podání, návrhy a jiné projevy vůle v souvislosti s výkonem mandátu, uvedl NS s odkazem na odbornou literaturu. Projevem je i nesouhlas s určitým zákonem - v kauze tří exposlanců to byl daňový balíček.

"Stejně tak lze označit za výkon jeho (Tluchořova) poslaneckého oprávnění i jeho další postoj, pokud se vzdal svého poslaneckého mandátu proto, aby umožnil pokračování vlády, která s přijetím uvedeného zákona spojila hlasování o důvěře," stojí v usnesení senátu s předsedou Petrem Šabatou.

Dříve zveřejněné usnesení o Šnajdrově návrhu na vynětí z odpovědnosti orgánů činných v trestním řízení připravil týž senát, předsedou byl tehdy Vladimír Jurka.

Konflikty se řeší dohodou

Sněmovnu Nejvyšší soud vylíčil jako místo, kde se střetávají názory skupin reprezentujících různé části voličstva a kde se konflikty řeší uzavíráním dohod. "Zájmové střety jsou tak řešeny nikoli cestou striktního dodržování stranické linie, ale hledáním ad hoc kompromisů. Jelikož jsou zákonodárci jak reprezentanty lidu, tak i členy politických stran, musí při konečném rozhodování řešit, jaké zájmy budou reprezentovat," napsali soudci. Tluchoř prý nesouhlasil s daňovým balíčkem, ale přitom nechtěl položit vládu, proto rezignoval.

Podobně jako v případě Šnajdra, také v "Tluchořově usnesení" soud zdůrazňuje, že nepředjímá další postup policie a žalobců a že se nemůže vyjadřovat k dalším okolnostem případu. Vynětí z pravomoci se týká jen období, kdy ještě exposlanci zasedali ve Sněmovně.

Stíhání možná bude pokračovat

Nejvyšší soud rozhodl o návrzích Šnajdra i Tluchoře už v úterý. Oba se pak dostali z vazby na svobodu, stejně jako Ivan Fuksa, třetí ze stíhaných exposlanců. Všichni čelí obvinění, že složili mandát výměnou za příslib "trafik". Podle vrchního státního zástupce Ivo Ištvana však může stíhání pokračovat, je prý třeba doložit, že se korupce v podobě funkcí dojednávala také mimo půdu sněmovny.

ČTĚTE VÍCE:

Nejvyšší soud čelil za rozhodnutí kritice části odborné veřejnosti. Podle některých ústavních právníků zvolil příliš široký výklad imunity.

Razie, která vedla k pádu vlády

  • Policie provedla 13. června rozsáhlou razii. Zasahovala na Úřadu vlády, na pražském magistrátu, v Lesích ČR, ve firmě Kardio Port a provedla přes 30 domovních prohlídek, mimo jiné u šéfky Nečasova kabinetu Jany Nagyové, kmotrů Ivo Rittiga a Romana Janouška či někdejšího žalobce z pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka. ČTĚTE ZDE:
  • Policie zatkla 8 lidí: Janu Nagyovou, vedoucího Úřadu vlády Lubomíra Poula (toho jako jediného neobvinila), bývalé poslance ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksu, bývalého náměstka na ministerstvu zemědělství Romana Bočka, bývalého šéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka, jeho nástupce ve funkci ředitele VZ Milana Kovandu a zpravodajce Jana Pohůnka. Vyšetřovatelům unikl další exposlanec ODS Marek Šnajdr, který se ale sám přihlásil na policii v pátek a byl také zadržen. SOUHRN DNE ČTĚTE ZDE:
  • Policie zabavila množství dokumentů a také až 150 milionů korun (nezveřejnila, v jaké měně) a desítky kilogramů zlata.
Policisté odvážejí obžalovanou Janu Nagyovou z oddělení na Masné ulici v Ostravě k Okresnímu soudu v Ostravě Porubě
  • Policie viní Janu Nagyovou, že zneužila tajnou službu ke sledování tří osob včetně Nečasovy ženy Radky, s niž se premiér rozvádí. Ze zneužití pravomoci veřejného činitele viní vedle ní i Páleníka, Kovandu a Pohůnka, kteří sledování posvětili. ČTĚTE ZDE:
    Nagyovou obvinila policie i z korupce. Měla organizovat uplácení Tluchoře, Fuksy a Šnajdra, prostředníkem měl být Boček. ČTĚTE ZDE:
    Naopak Rittiga, Janouška, bývalého šéfa odboru městského investora Jiřího Tomana či vlivného člena ODS Tomáše Hrdličku, o nichž se mluví v usnesení o trestním stíhání Nagyové, policie nezadržela, nevyslechla, ani neobvinila. Rittig, Janoušek a Hrdlička byli v době razie v zahraničí. SOUHRN DNE ZDE:
  • Soud poslal do vazby sedm obviněných: Nagyovou, Tluchoře, Fuksu, Šnajdra, Bočka, Páleníka a Pohůnka. Kovanda se doznal a soud ho ponechal na svobodě. SOUHRN DNE ZDE:
  • V neděli 16. června večer ohlašuje premiér Petr Nečas demisi. Končí s ním celá vláda. VÍCE ZDE:
  • Rozhodnutím Nejvyššího soudu byli 16. července všichni tři stíhaní exposlanci ODS Tluchoř, Fuksa a Šnajdr propuštěni z vazby. VÍCE ZDE.
  • V pátek 19. července byli z vazby propuštěni i Nagyová, Páleník a Boček, protože pominuly důvody koluzní vazby. VÍCE ZDE.
Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.