Nebudu zdržovat, sněmovnu rozpustím, řekl Zeman

Poslanci by o něm měli hlasovat v úterý 20. srpna, pak návrh půjde k prezidentovi. Sněmovna vládě Jiřího Rusnoka minulý týden důvěru nedala a několik parlamentních stran hned začalo podnikat ústavní kroky k rozpuštění Sněmovny a vyhlášení předčasných voleb.

Zeman Rusnokovu vládu jmenoval po demisi premiéra Petra Nečase (ODS) a jeho kabinetu, která byla reakcí na skandál se zatýkáním poslanců, vojenských zpravodajců a šéfky úřadu vlády Jany Nagyové. VŠE o kauze Jana Nagyová ČTĚTE ZDE. Zeman tak učinil, ačkoli zástupci koalice tvrdili, že chtějí pokračovat v obměněné vládě a že pro ni mají 101 hlasů ve dvousetčlenné Sněmovně. Rusnokův kabinet také nevznikl na základě dohody stran zastoupených ve Sněmovně, byť do něj byli jmenováni někteří členové ČSSD.

Pokud bude nyní Sněmovna skutečně rozpuštěna, mohly by předčasné volby být už v říjnu. Zeman v minulosti prohlašoval, že má vůči předčasným volbám výhrady hlavně kvůli nutným výdajům ze státního rozpočtu. Usiloval o to, aby se sněmovní volby kvůli úsporám konaly příští rok ve stejném termínu jako volby do Evropského parlamentu.

K případným volbám se u příležitosti tradiční Vavřinecké poutě na Sněžku vyjádřil i bývalý prezident Václav Klaus. Podle něj jsou volby jediným řešením současné politické situace, ale nemusejí být předčasné, mohla by prý vládnout úřednická vláda. "Já si myslím, že by bylo docela rozumné, kdyby vládla nějaká rozumně se chovající úřednická vláda a kdyby volby byly až normálně v květnu příštího roku," řekl Klaus.

Možnost rozpuštění Sněmovny zavedla ústavní novela přijatá zhruba před čtyřmi lety. Poslanci se na ní tehdy shodli v souvislosti s verdiktem Ústavního soudu, který na podnět tehdejšího poslance Miloše Melčáka zrušil předčasné volby po pádu kabinetu Mirka Topolánka (ODS). Poslanci k nim chtěli dospět ústavním zákonem o zkrácení volebního období; Melčák jej úspěšně napadl se zdůvodněním, že zasahuje do jeho poslaneckých práv.

Vůbec poprvé Sněmovna hlasovala o rozpuštění v polovině července. Bývalá opozice svůj návrh neprosadila. Nyní má šanci na schválení, je pro něj vedle ČSSD, KSČM a VV také TOP 09.

Razie, která vedla k pádu vlády Policie provedla 13. června rozsáhlou razii. Zasahovala na Úřadu vlády, na pražském magistrátu, v Lesích ČR, ve firmě Kardio Port a provedla přes 30 domovních prohlídek, mimo jiné u šéfky Nečasova kabinetu Jany Nagyové, kmotrů Ivo Rittiga a Romana Janouška či někdejšího žalobce z pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka. ČTĚTE ZDE: Policie zatkla 8 lidí: Janu Nagyovou, vedoucího Úřadu vlády Lubomíra Poula (toho jako jediného neobvinila), bývalé poslance ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksu, bývalého náměstka na ministerstvu zemědělství Romana Bočka, bývalého šéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka, jeho nástupce ve funkci ředitele VZ Milana Kovandu a zpravodajce Jana Pohůnka. Vyšetřovatelům unikl další exposlanec ODS Marek Šnajdr, který se ale sám přihlásil na policii v pátek a byl také zadržen. SOUHRN DNE ČTĚTE ZDE: Policie zabavila množství dokumentů a také až 150 milionů korun (nezveřejnila, v jaké měně) a desítky kilogramů zlata. Policie viní Janu Nagyovou, že zneužila tajnou službu ke sledování tří osob včetně Nečasovy ženy Radky, s niž se premiér rozvádí. Ze zneužití pravomoci veřejného činitele viní vedle ní i Páleníka, Kovandu a Pohůnka, kteří sledování posvětili. ČTĚTE ZDE: Nagyovou obvinila policie i z korupce. Měla organizovat uplácení Tluchoře, Fuksy a Šnajdra, prostředníkem měl být Boček. ČTĚTE ZDE: Naopak Rittiga, Janouška, bývalého šéfa odboru městského investora Jiřího Tomana či vlivného člena ODS Tomáše Hrdličku, o nichž se mluví v usnesení o trestním stíhání Nagyové, policie nezadržela, nevyslechla, ani neobvinila. Rittig, Janoušek a Hrdlička byli v době razie v zahraničí. SOUHRN DNE ZDE: Soud poslal do vazby sedm obviněných: Nagyovou, Tluchoře, Fuksu, Šnajdra, Bočka, Páleníka a Pohůnka. Kovanda se doznal a soud ho ponechal na svobodě. SOUHRN DNE ZDE: V neděli 16. června večer ohlašuje premiér Petr Nečas demisi. Končí s ním celá vláda. VÍCE ZDE: Rozhodnutím Nejvyššího soudu byli 16. července všichni tři stíhaní exposlanci ODS Tluchoř, Fuksa a Šnajdr propuštěni z vazby. VÍCE ZDE. V pátek 19. července byli z vazby propuštěni i Nagyová, Páleník a Boček, protože pominuly důvody koluzní vazby. VÍCE ZDE.