"My jsme je v srpnu 68, předtím i potom ty hrdiny potřebovali, my jsme si je idealizovali a nakonec - a já vím, že jsou to velmi tvrdá slova - se z hrdinů stali zbabělci," uvedl v krátkém projevu Zeman, který 21. srpen označil za zradu elit, za zradu vedoucích představitelů tehdejšího Československa.
"Nemáme právo vyčítat, že se občané podrobili, když dávno před nimi se okupantům podrobili ti, kteří byli bohužel nesprávně vzýváni jako národní idoly," řekl dále prezident. Zmínil se například o tehdejším prezidentovi Ludvíku Svobodovi, prvním tajemníkovi komunistické strany Alexanderu Dubčekovi a dále Josefu Smrkovském nebo Zdeňku Mlynářovi. Za jedinou výjimku Zeman označil Františka Kriegela, před jehož památkou se prý hluboce sklání.
Srpen 1968Před 45 lety překročily armády pěti států východního bloku hranice Československa, bez vědomí zástupců států. V prvním sledu vtrhlo do země zhruba 100 000 vojáků s 2300 tanky a 700 letadly. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 000 vojáků a 6000 tanků. Invaze a moskevský diktát zastavily takzvané pražské jaro - pokus československých komunistů o nastolení "socialismu s lidskou tváří". V Československu poté začalo normalizační období, které ukončil až listopad 1989. |
Poučení pro dnešek je podle hlavy státu velice prosté - snažit se, aby se po příštích volbách dostali k moci lidé, kteří nezradí své voliče.
Zeman při příchodu zavzpomínal i na osobní zážitek ze srpna 1968. "Já jsem byl tehdy na studentské koleji na Jarově a z kolejního rádia jsme pouštěli do všech místností nikoli zprávy Rádia Moldau, ale zprávy tehdejšího legálního rozhlasu, kterému okupanti říkali nelegální."
Vzpomínky dalších představitelů státu
Další představitelé státu si připomínali srpen 1968 u budovy Českého rozhlasu. Premiér Jiří Rusnok ocenil hrdinství lidí, kteří se postavili proti tankům. Předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) v projevu přirovnala tehdejší hlasování parlamentu o vstupu vojsk k současnému rozpuštění dolní komory. Věří ale prý, že zemi čeká jiný osud.
Vzpomínkové akce k 45. výročí invaze se zúčastnili mimo jiné místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD), primátor hlavního města Tomáš Hudeček (TOP 09), náčelník generálního štábu armády Petr Pavel a prezidentův kancléř Vratislav Mynář.
Rozhlas - centrum odporuČeskoslovenský rozhlas se v roce 1968 stal významným centrem odporu proti vojenské invazi, která tehdy na pokyn Moskvy násilně ukončila takzvané pražské jaro. O život u budovy rozhlasu a v jejím okolí přišlo celkem 15 lidí. Srpnové události připomíná pamětní deska u vchodu se sloganem tehdejšího vysílání "Jsme s vámi, buďte s námi". Na dramatické události zavzpomínal současný šéf Českého rozhlasu Peter Duhan. "Rozhlasáci z roku 1968 byli nejen profesionálové a patrioti, ale i lidi mimořádně odvážní," uvedl poté, co zazněl dobový záznam rozhlasového vysílaní. |
Premiér Rusnok vyzdvihl hrdinství občanů, kteří mnohdy neváhali postavit se nepoměrné přesile. "Stojí za to postavit se násilí, okupaci, lži," řekl. Svět čelí mnoha hrozbám, a je proto nutné "připomínat si vlastní minulost a lidi, kteří riskovali to nejcennější," dodal předseda vlády.
Podle předsedkyně Sněmovny události 21. srpnem neskončily. S poukazem na následné schválení smlouvy o dočasném pobytu vojsk na československém území poukázala na podobné riziko, které podle ní přineslo i současné hlasování o rozpuštění Sněmovny. "Jestli podle předpovědí, které říkají průzkumy, bude ústavní většina komunistů a socialistů též ve Sněmovně, tak jsme přesně v říjnu 1968 a už jen stačí, aby někdo přišel do Sněmovny a přinesl nějaký návrh o normalizaci poměrů v naší zemi, a nevím, jestli se najde těch deset, kteří se zdrží, a čtyři odvážní, kteří budou proti," řekla Němcová.
Výročí si připomenuli také senátoři v úvodu své schůze. Na návrh předsedy horní komory Milana Štěcha (ČSSD) uctili minutou ticha památku všech spoluobčanů, kteří "v tehdejších smutných dnech přišli o život a stali se oběťmi této invaze", kdy do tehdejšího Československa "vtrhla zákeřně okupační vojska států Varšavské smlouvy".
Před 45 lety překročily armády pěti států východního bloku hranice Československa, bez vědomí zástupců států. V prvním sledu vtrhlo do země zhruba 100 000 vojáků s 2300 tanky a 700 letadly. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 000 vojáků a 6000 tanků.
