Cílem jednání s církvemi bude podle Sobotky snížení dopadů na veřejné rozpočty, cílem přísnější kontroly vydávaného majetku pak zajištění toho, aby se nevydávaly nemovitosti, o něž církve přišly před 25. únorem 1948. ČSSD již dříve vyjádřila pochybnosti, zda není vydáván majetek, na který ve skutečnosti církve nemají podle zákona nárok.
Holub dnes ČTK řekl, že katolická církev je připravena jednat se státem o smysluplné roli církve ve společnosti. "Na druhé straně vnímáme, že mnohá dnešní prohlášení mají charakter předvolebního boje a chceme jednat na základě faktů, a nikoliv na základě věcí, které mají nalákat voliče," reagoval. Připomněl, že církevní restituce potvrdil i Ústavní soud.
Sociální demokracie, která je favoritem předčasných voleb, si po hlasování také chce objednat analýzu toho, do jaké míry by bylo možné v referendu rozhodnout o zákonu, který je již platný. Sobotka uvedl, že podle některých právních názorů to možné je, podle jiných však nikoliv.
ČTĚTĚ TAKÉ: |
"Myslím, že pan Sobotka jako právník ví, že všechny výzvy (k vydání majetku) mají býti podány do konce tohoto roku, a tím pádem to, jak bude jednáno s výzvami, které budou podány do konce roku, se týká současné dikce zákona, která je posvěcena Ústavním soudem. To je právní faktum, ne otázka nějakého přání. To respektuje náš právní řád na obou dvou stranách, tedy jak na straně státu, tak na straně církve," zdůraznil Holub. Největším účastníkem restitucí je římskokatolická církve; o majetek žádají například i evangelíci či židovské obce.
Předseda Senátu Milan Štěch, který se dnešní tiskové konference také zúčastnil, dodal, že analýza je nutná, aby případné referendum občanům neslibovalo něco, co nebude možné splnit.
Komunisté mají referendum o restitucích přímo ve volebním programu. Stát se podle nich zavázal na příliš dlouhou dobu, a postupuje tak proti zájmu svých občanů, kteří podle nich valnou většinou církevní restituce odmítají.
Zákon o majetkovém vyrovnání počítá s tím, že církve dostanou nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun (VÍCE ZDE). Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň bude během 17 let snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně.
