"Vyzývám Vás, aby jste upustila od tohoto svého jednání, kdy působíte na dosud nevyslechnuté svědky, a další osoby, které jsou v rámci přípravného trestního řízení dožádány, a můžete tak mařit objasňování skutečností důležitých pro trestní řízení," píše policejní rada Jiří Mazánek exministryni v dopise datovaném 20. srpna.
Vyšetřovatelé se obávají, že zveřejňování výslechů může vyšetřování případu zásadně zkomplikovat. Parkanová však s policejní žádostí naložila po svém - stejně jako výslechy svědků v kauze CASA a další dokumenty ji vyvěsila na svůj web.
Vše o kauze CASA: |
"Sděluji Vám (i když předpokládám, že je to Vám či minimálně Vašemu obhájci známo), že policejní orgán plánuje výslech minimálně ještě jednoho svědka a jsou rovněž vyžádány ve vaší trestní věci dožádání, mimo jiné v zahraničí," uvádí dále Mazánek.
Vyvěšení výslechů na webu kritizoval již dříve žalobce Jan Kořán, který kauzu CASA dozoruje. "Samozřejmě policejní orgán zvažuje i skutečnost, zda ten postup paní doktorky Parkanové nezakládá důvody pro její vzetí do vazby, jako do vazby koluzní, což znamená z důvodu možného ovlivňování svědků. Protože tam jsou ještě nějaké plánované úkony, které nebyly provedeny. Ale to se zvažuje samozřejmě, ten postup se musí vyhodnotit," řekl 15. srpna serveru Lidovky.cz. O pár hodin už však svůj výrok mírnil s tím, že jen "uvažoval nahlas".
Armádní letecký speciál CASA při převozu zvířat do Mongolska.
Kromě žádosti navíc policie Parkanovou informuje o tom, že podala podnět k Úřadu pro ochranu osobních údajů. Některým svědkům se totiž nelíbilo, že byla zveřejněním dokumentů na webu odhalena jejich identita.
Ministr obrany Vlastimil Picek si navíc prostřednictvím své mluvčí Miry Třebické postěžoval, že ve výčtu výslechů chybí jeho původní výpověď.
Škoda 658 milionů
O nákupu letadel CASA rozhodla vláda Mirka Topolánka v roce 2009. Nákup byl od počátku mnohými odborníky i médii kritizován jako předražený. Hovořilo se také o tom, že za pořízením letadel stál silný tlak vysoce postavených úředníků ministerstva obrany, kteří španělské stroje prosadili proti vůli některých armádních představitelů.
Kvůli obchodu je vyšetřována Parkanová a tehdejší ředitel sekce vyzbrojování Jiří Staněk. Policie Parkanovou viní ze zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku kvůli tomu, že podle vyšetřovatelů nenechala zpracovat nezávislý posudek na cenu letounů pro vojenské letectvo. Při nákupu tak údajně vznikla škoda 658 milionů korun. Parkanová je přesvědčena o tom, že se trestného činu nedopustila. Své stíhání považuje za bezdůvodné. Vinu odmítá i Staněk.
