Podzim se už hlásí chladným deštivým počasím a místy přízemními mrazíky. Letní čas opustí Evropa poslední říjnovou neděli.
Nadcházející čtyři týdny budou podle meteorologů teplotně i srážkově nadprůměrné. Nejtepleji by mělo být v druhém a třetím říjnovém týdnu, kdy bude rtuť teploměru šplhat k průměrným 14 stupňům Celsia. V tomto období bude ale zároveň více pršet. Vyplývá to z měsíčního výhledu počasí, který zveřejnil Český hydrometeorologický ústav.
Jak bude další dny? Podívejte se na aktuální předpověď počasí.
Dlouhodobý teplotní průměr pro období od 23. září do 20. října je 10,1 stupně Celsia. S touto teplotou lze s padesátiprocentní pravděpodobností počítat v posledním zářijovém týdnu, naopak od 7. do 20. října je stejně vysoká pravděpodobnost nadprůměrných teplot.
Zpočátku sledovaného období bude i méně srážek, než je dlouhodobý průměr. Naopak nejvíce jich lze očekávat v týdnu od 7. října, uvedli meteorologové.
Období 23. září až 20. října bylo nejteplejší v roce 1966, kdy se průměrná teplota vyšplhala na 13,3 stupně Celsia. Naopak nejchladnější byl rok 1972, teplotní průměr pro uvedené období byl tehdy šest stupňů Celsia.
Roční období
Střídání ročních období je způsobeno sklonem zemské osy. Protože je nakloněna o úhel 23,5 stupně, dochází při oběhu Země okolo Slunce k opakovanému přiklánění a odklánění severní a jižní polokoule. Jestliže je ke Slunci právě přikloněná severní polokoule, je na ní léto a na jižní zima, je-li přikloněna jižní polokoule, je tomu naopak.
Od 21. prosince se den bude postupně prodlužovat a Slunce bude stoupat stále výš a výš nad obzor. Kolem 21. března překročí rovník a nastane jarní rovnodennost. Toho dne má den i noc stejnou délku.
Dále Slunce pokračuje na své pouti na severní polokouli a kolem 21. června se dostane k obratníku Raka. Nastane letní slunovrat, který zároveň označuje začátek astronomického léta. Poté se Slunce vydá zpět k rovníku, který opět překročí kolem 23. září.
Země není jedinou planetou sluneční soustavy, na které se střídají roční doby. Velmi podobně je tomu i na Marsu, který je ze všech známých nebeských těles Zemi nejpodobnější.
