Stieranka jako Svědek Jehovův v roce 1950 odmítl obléct uniformu kvůli náboženskému přesvědčení. Proto ho Nižší vojenský soud v Olomouci potrestal nepodmíněným trestem několika let odnětí svobody. Rozsudek potom putoval na oddělení hlavní soudní správy vedené plukovníkem Karlem Vašem. "Pracoval jako jakýsi metodik, kdy to vyhodnocoval, usměrňoval," popsal jeho roli serveru Lidovky.cz advokát Lubomír Müller.
ČTĚTE TAKÉ: |
Vaš uvedl, že s rozsudkem je spokojen, pokáral však soudce za nepřesvědčivé a nevhodné odůvodnění, do dokumentu dokonce vepsal svoje poznámky. "Nevýrazná stylizace nechává u laika dojem, že obviněný byl odsouzen pro své náboženské přesvědčení, a to by mohlo být zneužito nepřátelskými živly a zavdat podnět nepřátelské rozhlasové propagandě, že u nás není náboženské svobody," cituje Müller rudého prokurátora.
"Jeho hodnocení sice nemělo přímý vliv na rozsudek, ale mělo být poučením pro soudce, kteří by takové věci řešili v budoucnosti, aby to bylo přesvědčivější a někdo si nemohl myslet, že lidé jsou trestáni pro své náboženské přesvědčení, což se přesně dělo," upozorňuje advokát. Když případ Stieranky po letech vydaly archivy, Müller neváhal a letos v červnu ministryni spravedlnosti zaslal podnět ke stížnosti pro porušení zákona. "Není v pořádku, aby pan Stieranka byl považován za zločince a svým právním názorem opět zvítězil Vaš," vysvětluje své pohnutky.
Poznámky Karla Vaše v odúvodnění v případu Stieranka
Jenže neuspěl, Benešová jeho podnět smetla: začátkem září odpověděla, že pro neúčelnost jeho podnět odložila. "Znamená to, že má pan advokát třeba pravdu, ale stejně by to nevedlo ke kýženému cíli. Mohou tam být jiné právní problémy," uvedla Benešová pro server Lidovky.cz v obecné rovině. Přímo ke Stierankovu věc však nechtěla komentovat. "Nepamatuji si to, těch stížností je strašně moc, vím jen, že jsem něco takového dávala," řekla jen.
Vrahem z povoláníVaš proslul jako obávaný prokurátor Vrchní vojenské prokuratury v Praze a pak jako vyšetřující soudce pražského státního soudu, u nějž se významně podílel na nezákonném odsouzení generála Heliodora Píky k trestu smrti v roce 1949, na šibenici poslal 20 nevinných lidí a dalším stovkám zničil život. Mezi politickými vězni dostal přezdívku soudce kat. Sám Vaš strávil za velezradu čtyři roky ve vězení, v roce 1956 se však dočkal rehabilitace, poté pracoval jako úředník a novinář, ale predevším jako pedagog na Univerzitě Karlově. Rudý kat ustál i pokusy potrestat ho po roce 1989. V roce 2001 byl sice odsouzen na sedm let, rozsudek však Vrchní soud zrušil a trestní stíhání zastavil z důvodu promlčení. Pokusy potrestat Vaše pak definitvně v roce 2002 utnul Nejvyšší soud, když zamítl dovolání Nejvyššího státního zastupitelství. Jeho potrestání zabránily i povodně v roce 2002, které vyplavily Vojenský historický ústav a poničily tak archiválie o jeho aktivitách jako velitele Hlavní soudní správy ministerstva obrany. Dokumenty musely být na léta zmrazeny a nyní jsou opět nepřístupné, protože se instituce stěhuje. Vašovo působení jako šéfa všech Československých soudů tak historici nepopsali, přestože jde o vrchol jeho vraždedné kariéry. Začátkem letošního roku měl premiéru snímek Vrahem z povolání historika Pavla Palečka a režiséra Jana Bělohlavého, který ukazuje Vašovy hrůzné činy. Viděly ho desítky tisíc lidí, na podzim ho odvysílá Česká televize. |
Detaily přidal až její úřad. "Pan Juraj Stieranka, jenž zemřel v roce 2005, žádnou snahu o svou rehabilitaci neprojevil," vysvětlil stopku serveru Lidovky.cz mluvčí Robert Schuster.
I ministerstvo tak připouští, že kdyby stížnost podalo, Stieranka by se zřejmě rehabilitace dočkal. "Právní názor v jeho kauze dosud nebyl překonán, přestože u jiných jak Ústavní, tak Nejvyšší soud se vyslovily, že šlo o hrubé porušení práva na svobodu svědomí, náboženství a stovky takových rozsudků byly zrušeny," přidává Müller.
Třeba Benešové předchůdkyně Daniela Kovářová si u Nejvyššího soudu v roce 2010 stěžovala na rozsudek Jána Marcinčáka. Stejně jako Stieranka byl jako Svědek Jehovův kvůli odepření vojenské služby odsouzen ke čtyřem letům. Soud ale rozsudek zrušil a trestní stíhání zastavil pro nepřípustnost. Marcinčák potom získal náhradu ušlého výdělku 2,5 tisíce korun měsíčně.
Naposledy se rehabilitace letos v srpnu dočkali Ladislav Orosz z Pederu odsouzený v roce 1957 a Gregor Šimek z Košic potrestaný v roce 1959. Oba jako Svědci Jehovovi odmítli nastoupit do armády.
Advokát Müller chce proto za očištění Stieranky bojovat dál. "Paní ministryně shledala podnět neúčelným, chci jí napsat, že účelné to je. Odmítal válčit v komunistické armádě proti svým bližním, jenže je nadále považován za zločince, zatímco Vaš má opět navrch," zlobí se.
Jeho snaha má ale i mnohem prozaičtější důvod. "I když Stieranka zemřel v roce 2005, projednání je účelné pro pozůstalou vdovu, která žije v domově důchodců na Slovensku. Sociální pojišťovna by jí mohla přidat pár euro k vdovskému důchodu, kdyby odsuzující rozsudek nad jejím manželem byl zrušen," věří advokát.
