BIS o tom píše ve výroční zprávě, kterou zveřejnila na svém webu. Podle politologa Miroslava Mareše bylo možné podobné tendence pozorovat loni například ve vyloučených lokalitách na severu Čech.
Podle BIS lze pozorovat ústup typických extremistických aktivit, které vycházejí z určitých ideologií. Krajně pravicový neonacismus a na druhé straně levicový marx-leninismus prý v současnosti ohrožují demokracii minimálně. Faktem ale podle zpravodajců zůstává, že je nutné řešit sociální problémy spojené s etnicitou a skupinami tzv. nepřizpůsobivých obyvatel.
Přebírání extremistické rétoriky
Opak by mohl vést "k dalšímu růstu napětí v daných oblastech." "Navíc hrozí riziko, že i standardní politické strany, zejména na komunální úrovni, budou postupně přebírat rétoriku či některé postoje extremistů a využívat je v rámci politického boje," píše kontrarozvědka. Strany by se podle ní mohly postupně radikalizovat kvůli obavě, že ztratí voliče.
Podle politologa Mareše se extremistickým názorům blížila loni vyjádření některých komunálních politiků v severních Čechách, kde propukly sociální nepokoje. Pokud by se situace v těchto regionech neřešila, mohlo by to podle Mareše vést k výraznějšímu nárůstu nepokojů.
"Někteří lidé by mohli cítit, že mají podporu lokálních politiků a mohlo by to ještě více vyhrocovat situaci," řekl Mareš. Podle něj by se politici měli vrátit k věcnému řešení problému a vzdát se jednoduchých hesel, která "přilévají olej do ohně".
Naopak politolog Jan Outlý si myslí, že standardní parlamentní politické strany toto téma nijak často nevyužívají a pro jejich voliče ani není lákavé.
Konec bázlivého přístupu
BIS navrhuje, aby se skončilo s "bázlivým" přístupem k etnickým problémům a vyhýbání se "reálnému popisu existujících problémů". "Je nutné opustit neustálé nikam nevedoucí akademické debaty a cíleně se zaměřit na konkrétní projekty a záležitosti praktického rázu," píšou zpravodajci. Je to prý jediný způsob, jak ubrat argumenty extremistům a snížit tak jejich popularitu.
Podle kontrarozvědky také pomalu ztrácí smysl ostré rozlišení mezi pravicovým a levicovým extremismem. Demokracii může ohrozit samotný nárůst nedůvěry obyvatel k fungování demokratických principů obecně. Příčinu vidí BIS v dopadech ekonomické krize, úsporných opatřeních vlády, různých korupčních kauzách nebo nedostatečné osobní odpovědnosti úředníků a politiků.
"To vede u značné části lidí k frustraci, pocitu bezmoci a bezvýchodnosti současné situace," uvádí BIS. Podle ní toho mohou mohou využít různá uskupení k prosazení vlastních cílů, které směřují ke snaze o rozbití demokracie.
