Vyplývá to z rozhovoru šéfa ústavu Ondreje Krajňáka s ČTK. Právě ÚPN čelí nyní žalobě podané Babišem (vlastník společnosti Mafra, která vydává deník Lidové noviny a provozuje server Lidovky.cz), který se u bratislavského soudu domáhá verdiktu, že byl veden coby agent StB neoprávněně. Většinu podobných sporů ÚPN v minulosti prohrál.
"Dali jsme (soudu) k dispozici takové dokumenty a doklady, které hovoří ve prospěch ústavu. Obecně existuje jen malá pravděpodobnost, že by evidence byly vykonstruované, když nezávisle na sobě existovaly ve třech svazcích," řekl Krajňák ke svazkům StB, v nichž je zmiňován agent Bureš, což prý bylo krycí jméno Babiše.
Podle informací z osobního svazku Babiše se miliardář slovenského původu údajně stal v 80. letech důvěrníkem a později agentem komunistické tajné policie. ÚPN, který svazky po StB spravuje, našel v archivu ještě dva další svazky, podle nichž agent Bureš donášel StB a také navštěvoval konspirační byt. Celý obsah spisů se ale nezachoval, protože jejich části byly skartovány.
ČTĚTE TAKÉ: |
Krajňák odmítl spekulovat, zda Babiš vědomě spolupracoval s StB a zda byl jejím agentem. "Víme, že StB v bývalém Československu odpovědně plnila své úkoly a že evidence agentů StB podléhala dvojí kontrole. Nepředpokládáme, že by při evidenci mohlo docházet k vážným chybám," řekl. Nevyloučil ovšem, že v ojedinělých případech k takovému pochybení pracovníků StB dojít mohlo. "Čím více dokumentů se (o osobě) zachovalo, tak to jen potvrzuje pravost dokumentů a oprávněnost evidence," dodal Krajňák.
Babiš vědomou spolupráci s komunistickou tajnou policii opakovaně popřel a tvrdil, že svazek s krycím jménem Bureš vedla StB, aby vykazovala činnost. Dříve také prohlásil, že v době, kdy údajně souhlasil se spoluprací s StB, byl v zahraničí. Přiznal ovšem, že za komunistického režimu přišel jako pracovník podniku zahraničního obchodu do kontaktu s jejími příslušníky, kteří se podle něj zajímali o dovoz nekvalitních fosfátů ze Sýrie.
Přelíčení ohledně Babišovy žaloby proti ÚPN má u slovenského soudu pokračovat v lednu. "Je to silný žalobce. Musíme se bránit. Pokud bychom zpochybnili obsah archivu a pravost dokumentů, tak bychom zpochybnili i smysluplnost ÚPN," soudí Krajňák.
Ústav paměti národaÚstav za celé období své existence čelil dosud 47 žalobám ohledně evidence lidí v archivních svazcích StB, většinu ukončených sporů ústav prohrál. Krajňák soudí, že se tak stalo i vinou samé instituce, která v minulosti podle něj nevyužívala všechny dostupné právní prostředky ke zvrácení soudních rozhodnutí. "Právě to byl důvod, že vznikaly některé judikáty, na jejichž základě nyní soudci rozhodují často v neprospěch ústavu," poznamenal Krajňák, který byl do čela ÚPN zvolen letos v únoru. Zároveň dodal, že ústav pod jeho vedením bude ve zmiňovaných sporech vystupovat aktivněji. "Je naší povinností, abychom vždy byli na straně těch, kteří byli pronásledováni. Respektujeme ale i případy, pokud byl někdo ve svazcích evidován neoprávněně," řekl. |
Krajňákovi se ovšem nezamlouvá, že právě ÚPN bývá terčem žalob ve věci archivních svazků StB. "Vnímáme to jako velmi nešťastné. Povinnost zveřejňovat agendu někdejší Státní bezpečnosti máme ze zákona," uzavřel šéf ÚPN.
