Vyšší odměňování vojáků v záloze a zvýhodňování jejich zaměstnavatelů má vést k rozšíření počtu členů aktivních záloh. Zatím jich má armáda asi 1000, chtěla by jich však mít až 5000, uvádí dokument ministerstva obrany.
Vojsko požaduje zvýšení počtu příslušníků záloh i vzhledem k tomu, že v uplynulých letech setrvale klesaly státní výdaje na obranu, tedy i na profesionální vojáky. Navíc je současný model záloh málo účinný. "Počet zájemců o zařazení do aktivní zálohy se dlouhodobě pohybuje těsně na 1000 osob a od vzniku tohoto druhu zálohy v roce 2002 má sestupnou tendenci," uvádí materiál ministerstva obrany.
|
Armáda má v současnosti zhruba 20.000 vojáků, kteří kromě nasazení na území vlasti plní i mezinárodní závazky v zahraničních misích. Relativně nízký počet armádních profesionálů vede k tomu, že mezi jednotlivými nasazeními v mezinárodních operacích se zkracuje doba regenerace jednotek. "Zapojení aktivní zálohy jako krátkodobého účelového navýšení schopností ozbrojených sil je přijatelnou alternativou proti požadavku na výrazně vyšší rozpočtové pokrytí navýšení počtu vojáků z povolání," uvádí dokument. Vojáci v záloze, kteří pojedou na misi, by měli dostat finanční odměnu podobnou té, jakou dostávají profesionální vojáci.
Omezení práv vojáků
Odhad ministerstva obrany na růst počtu vojáků v záloze není přehnaně optimistický. Důvodová zpráva k novému zákonu uvádí, že maximálního počtu 5000 záložáků nebude dosaženo ani za deset let. Studentů by pak v celkovém počtu členů aktivních záloh nemělo být více než čtvrtina.
V současnosti se stává, že zaměstnavatelé nechtějí pouštět příslušníky aktivních záloh na povinná školení. Situaci by měly vyřešit vyšší finanční kompenzace pro zaměstnavatele. Ti zároveň nebudou moci po dobu vojenské služby dát vojákovi výpověď.
Zákon počítá i s omezením některých práv vojáků v záloze v činné službě. Vojáci jsou omezeni například v právu pořádat demonstrace, nemohou být třeba také členy odborů. U záložáků, kteří budou povoláni do služby, budou některá práva omezena pouze částečně. Budou moci třeba zůstat členy politických stran či odborových organizací. Nebudou jen moci agitovat mezi svými vojenskými kolegy.
Výdaje na obranu v posledních letech klesaly vinou vytrvalé hospodářské recese. Ministerstvo má letos rozpočet asi 42 miliard korun. Podle resortních špiček by přitom měl být aspoň 50 miliard. Návrh rozpočtu na příští rok počítá s navýšením peněz na obranu zhruba o 700 milionů korun.
