Má Zlín více než 100 000 obyvatel? Nevíte? Tak vraťte občanství

Nový zákon o občanství totiž zpřísňuje podmínky pro jeho získání a nově zavádí i zkoušku z českých reálií. „Test je vymyšlen čistě pro to, aby se stal bariérou,“ kritizuje jeho obtížnost  ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Cizinci, kteří budou chtít získat české občanství, musí od ledna 2014 absolvovat těžší státní zkoušky než dříve. Podle novely zákona je čeká složitější varianta testu z českého jazyka na úrovni B1, novinkou je test z českých reálií a žadatelé musí předložit také daňové a majetkové přiznání. Slováci pak už nebudou získávat občanství snadněji, nýbrž budou postaveni na roveň ostatním žadatelům.

Podle Faltové ale neexistují důvody, proč by se měly podmínky přístupu ke státnímu občanství zpřísnit. „Nově nastavené požadavky jsou zbytečné a slouží jen jako buzerace. Česko láká cizince dělnických profesí, např. nedostatkové odbornosti jako svářeč apod., k nám do země, pochybuji ale, že průměrný svářeč pozná z obrázků v testu románskou stavbu, jak například žádá jedna z otázek,“ míní.

Migrant se musí naučit soubor 300 otázek

A podobně sporných otázek je v testu více. Jedna z nich se například ptá, která práce je živností. Zda zaměstnání v bance, pronájem bytu, policejní nebo kadeřnická služba. V další má žadatel o občanství zase z uvedených možností vybrat, který národní park leží na Moravě, do které země v Evropské unii Česko nejvíce exportuje nebo kdo za první republiky tvořil vedle Čechů a Slováků největší národnostní skupinu.

Ze souboru celkem 300 otázek, které si může žadatel procvičovat, se pro každý test generuje 30. O jejich praktickém využití ale Faltová pochybuje. „Nemůžeme přece říkat, že dobrý občan je ten, který je schopen naučit se zpaměti 300 otázek. Nehledě na to, že tím zvýhodňujeme lidi s vyšším vzděláním,“ říká.

Ministerstvo školství zdůvodňuje zpřísnění podmínek potřebou lepší integraci cizinců a snahou zvýšit pocit sounáležitosti k České republice. „Je užitečné znát české reálie, jejich znalostí cizinci hodně věcí pochopí, třeba českou mentalitu nebo humor,“ myslí si Ruska Ludmila Kopecká, která žije a pracuje v Praze. „Nemyslím si ale, že je podstatné, aby migrant přesně určil rozlohu České republiky, a už vůbec ne, aby nějaký zeměpisný nebo dějepisný test byl podmínkou pro získání občanství,“ dodává.

Byl Terezín židovským ghettem, nebo koncentračním táborem?

Faltová navíc upozorňuje, že kvalita otázek není úplně v pořádku. Některé úlohy, které mají čtyři možnosti, umožňují zvolit jen jednu, jiné jsou zase špatně položené nebo zcela nesmyslné. Třeba otázka z dějin Československa do roku 1948. Žadatel má odpovědět, zdali město Terezín bylo za 2. světové války pracovním táborem, židovským ghettem, vězením pro vojáky nebo koncentračním táborem. A jen jedna varianta je správná. „Jenže když si na internetu najdete stránky Terezína, píše se tam, že to byl největší koncentrační tábor v Česku, a zároveň sloužil jako židovské ghetto. V testu musíte ale zaškrtnout jen jednu odpověď, a to židovské ghetto. Proč? Jak k tomu někdo došel?“ ptá se.

Podobně je na tom i test z českého jazyka, u kterého je nově potřeba dosáhnout úrovně B1 podle Společného evropského referenčního rámce. Podle Faltové je to poměrně velká znalost, se kterou budou mít problémy občané ze zemí, jejichž jazyk není příbuzný češtině. „Já jako Ruska nemám s češtinou výraznější problémy, ale například Vietnamec bude muset na úroveň B1 studovat i několik let,“ říká Kopecká. Cizinci se třeba domluví česky poměrně bez problémů, jenže nepoužívají psanou češtinu, a proto mohou mít s testem potíže.

Například úloha, která má prověřit schopnost čtení a porozumění textu, obsahuje článek o sportu s názvem Nordic Walking. „Čekala bych, že test o českém občanství bude o něčem jiném než o sportu, který nemá český původ. Ale možná z toho něco poznají,“ hodnotí Faltová. I tak má ale pocit, že test z češtiny dělali lidé, kteří problematice rozumí.

Navíc ani po splnění výše uvedených podmínek není jisté, zdali žadatel české občanství získá. Může splnit všechny povinnosti, ale český stát rozhodne, že mu občanství zkrátka neudělí. Podle Faltové se berou v potaz například bezpečnostní podmínky státu a skutečnost, zdali nemůže dojít k ohrožení země. „V rámci občanství je země vždy opatrná, jde o její suverenitu. Česká republika navíc patří ke státům, kde jsou podmínky pro cizince poměrně přísné a rozhodnutích o přiděleném občanství není vzhledem k počtu obyvatel mnoho,“ dodává.