Důvod zrušení bohoslužeb je veskrze praktický. Nedělní rána totiž podle vedení sboru nejsou ze strany věřících oblíbenou dobou. "Jak jsme sami poznali v praxi, je nedělní dopoledne nejméně vhodná doba pro jakoukoli veřejnou aktivitu. I když pořádáme různé zajímavé činnosti, je jejich návštěvnost výrazně nižší než v jiné dny a hodiny," odůvodňuje zrušení bohoslužeb mluvčí Jednoty bratrské v Praze Richard Kraus.
ČTĚTE TAKÉ |
Celorepublikové vedení Jednoty bratrské zásadní krok pražského sboru schvaluje, přesto jej ale nehodlá ostatním diecézím doporučovat. "Sbory mají určitou svobodu, nemají předepsaná pravidla, kterých by se musely striktně držet, navíc my nedělní bohoslužbu nepovažujeme za centrum křesťanského života. Nám nejde o obřad, ale o dennodenní život jednotlivce," vysvětluje tisková mluvčí Jednoty bratrské Ester Brožová. Ostatní sbory se podle Brožové podobným směrem jako pražská diecéze vydat nehodlají.
Místo bohoslužeb workshopy a přednášky
Místo nedělních kázání dá pražská Jednota bratrská přednost jiným aktivitám. "V neděli odpoledne nenabízíme jen praktické workshopy, ale také různé přednášky a možnost si osobně popovídat u kávy o tom, co koho zajímá," popisuje Kraus a zdůrazňuje: "Zůstaneme věrní odkazu našich otců, ale nebojíme se inovovat způsoby, kterými předáváme jejich hodnoty současným lidem. Kázání ve sboru budou věřící nadále získávat na setkání v týdnu," dodává mluvčí pražské diecéze.
Bohoslužba (ilustační foto).
Podle Zdeňka Vojtíška, který vede Katedru religionistiky na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, se jedná o současný trend, kdy se zejména nové církve přiklánějí k charismatickému pojetí víry. "Charismatická zbožnost je jiná než klasické vnitřní prožívání víry. Je velmi emotivní, bohoslužby jsou plné písní, tělesných projevů jako zdvižené ruce, tanec. Tento typ zbožnosti je dneska ve světě v obrovském nárůstu, jelikož vyhovuje více postmodernímu člověku zaměřenému více na prožitek," míní Vojtíšek.
Charismatické pojetí víry se podle Vojtíška vlomilo prakticky do všech církví, dokonce i do katolické. V některých církvích, a příkladem je právě Jednota bratrská, získalo toto zaměření převahu. Že by ale došlo po jejím vzoru k přeměně ostatních českých církvích, Vojtíšek nepředpokládá. "Charismatické hnutí samo o sobě prošlo nějakým vývojem a ačkoli je například v katolické církvi celkem silné, je jedním z mnoha jiných hnutí, což se pravděpodobně nezmění," míní Vojtíšek.
Jednota bratrskáJednota bratrská vznikla v Čechách v období husitských válek. Mezi nejvýznačnější představitele patřili Lukáš Pražský Jan Blahoslav a hlavně Jan Ámos Komenský. Během protireformace po bitvě na Bílé Hoře došlo ke znemožnění její existence. V Čechách mohla Jednota bratrská znovu působit až po císařském ediktu z roku 1861. Jednota bratrská v dnešní době klade důraz na autoritu Písma svatého. Od členů se očekává, že se budou podílet na křesťanské výchově svých dětí a na duchovní a praktické službě ve svém domácím sboru. Jednota bratrská zakládá při sborech mateřské a základní školy a další organizace jako mládežnické kluby, diakonie nebo rodinná centra. Sbory Jednoty bratrské v České republice mají aktuálně kolem 800 dospělých členů a přes 500 dětí. Při posledním sčítání obyvatelstva v roce 2011 se k Jednotě bratrské přihlásily přes dva tisíce lidí. |
