Nestává se příliš často, že by se čeští politici napříč politickým spektrem v názoru na nějakou záležitost bezpodmínečně shodli. Ruskou intervenci na Krymu však odsoudili všichni oslovení. Situaci na Ukrajině hodnotí jako velmi vážnou a nebezpečnou.
Lubomír Zaorálek (ČSSD), ministr zahraničí
Způsob, jakým Ruská federace eskaluje situaci na Ukrajině mi bohužel připomíná rok 1968 a narušení suverenity Československa. Postup Ruské federace jednoznačně odmítám a odsuzuji. Neshody v Evropě již neřešíme a nemůžeme řešit silou. Všichni včetně Ruska musí respektovat mezinárodní právo a závazky z něho plynoucí. Rusko se v roce 1994 v Budapešti zavázalo nejen k respektování teritoriální celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny, ale k jejich garantování. Je nepřijatelné, aby Ruská federace nebrala vážně ani svá vlastní slova ani své závazky. Takové chování by nemohlo zůstat bez odezvy.
Bohuslav Sobotka (ČSSD), předseda vlády
"Neshody nelze řešit silou. Všichni musíme respektovat mezinárodní závazky. Ukrajina je podle něj suverénní stát, o jehož budoucnosti musí rozhodnout ukrajinští občané v demokratických volbách. Rusko v roce 1994 se mezinárodně zavázalo, že bude hranice Ukrajiny respektovat. Věřím, že ruská vláda bude tyto své závazky i nadále respektovat a přijme nezbytné kroky k uklidnění situace," řekl Sobotka ČTK.
Karel Schwarzenberg (TOP 09), bývalý ministr zahraničí
"Když ve třicátých letech minulého století chtěl Adolf Hitler obsadit nějakou cizí zem, tak vždy prohlásil, že musí chránit tamější Němce. Tento argument nyní používá Vladimir Vladimirovič Putin, aby obsadil Krym," napsal předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg na svůj facebookový profil. Pro server Lidovky.cz posléze doplnil, že je situace nebezpečná zejména proto, že ruské občany na Krymu nikdo neohrožoval. "Vstup cizího vojska bez souhlasu dotčeného státu porušuje mezinárodní právo a je to jasná agrese," napsal Schwarzenberg v textové zprávě.
ČTĚTE TAKÉ |
Miloš Zeman, prezident republiky
I když naprosto rozumím zájmům většinového ruskojazyčného obyvatelstva Krymu, který byl v roce 1954 nesmyslným Chruščovovým rozhodnutím přičleněn k Ukrajině, máme své zkušenosti s vojenskou intervencí z roku 1968. A domnívám se, že jakákoliv vojenská intervence vytváří hluboký příkop, který po generaci nelze zasypat, řekl ČTK,
Miroslava Němcová (ODS)
Stav na Ukrajině je velmi vážný. Země je okupována ruskou armádou a je i vnitřně rozdělena na západ a východ. Pokud se Rusko nestáhne (a to je urgentní úkol pro diplomacii EU i USA), obávám se občanské války. Postup Ruska mi připomíná okupaci naší země v roce 1968. Termín politiků i novinářů, že Rusko se dopustilo vojenské intervence, je zbytečně opatrný. Správně je, že Rusko část Ukrajiny okupuje. Ruská armáda Krym-Ukrajinu přepadla a obsadila. Takže vyvolává mezinárodní konflikt, neboli válku.
Jan Kohout (ČSSD), bývalý ministr zahraničí
Už při své poslední návštěvě Kyjeva jsem hovořil o potenciálu eskalace krize. Tak se i stalo. Tento eskalační potenciál dále roste. Jediné řešení dnešní krize vidím v diplomatických jednáních všech zainteresovaných, které naleznou řešení, jež si vezmou za své všechny strany a nebudou se výsledkem cítit ohroženy.
ČTĚTE TAKÉ |
Petr Fiala (ODS), předseda strany
Vojenský zásah Ruska na území Ukrajiny nelze akceptovat. Situace je nebezpečná pro celou Evropu, je potřeba všemi cestami napomáhat politickému řešení. ODS podpoří všechny kroky vlády ČR, které k němu povedou.
Martin Stropnický (ANO), ministr obrany
Je to velká šachová partie a může skončit třeba tím, že Ukrajina o Krym přijde, to nikdo nevyloučí. Je to otázka, kam až to Putin chce dohnat, a co za výsledek svého postupu, který je všechno jen ne legitimní, bude chtít. V tomhle smyslu to je otevřené. Je však potřeba zmírnit utrpení obyvatel, na které se v tomhle ohledu moc nemyslí.
Cyril Svoboda (KDU-ČSL), bývalý ministr zahraničí
Vojenský zásah je v rozporu s mezinárodním právem. Ukrajina je svrchovaný stát a může se dovolávat v případě takového zásahu práva na individuální a kolektivní obranu podle článku 51 Charty OSN.
Vlastimil Picek, bývalý ministr
S vojenským zásahem zásadně nesouhlasím, sporné otázky se mají řešit diplomatickou cestou.
Tomio Okamura (Úsvit), předseda strany
Tomio Okamura, předseda hnutí Úsvit přímé demokracie
Evropě nic nehrozí. Připravili jsme hřiště násilí, na které je Rusko zvyklé. Ruskému prezidentu Putinovi jsme dali možnost vyhrát jeho Olympijskou zlatou a pokud neudělá chybu, tak ji vyhraje. EU i naši odpovědní politici měli podporovat jako jedinou možnou cestu změny moci svobodné volby. Současný stav je ukázka toho, jak obyčejní lidé jsou jen pěšáky ve hře oligarchů a velmocí. Jediným řešením jsou nové svobodné volby na Ukrajině ve všech jejích regionech v co nejrychlejším termínu, které rozdají nové politické karty a povedou k ukončení násilí. O Ukrajině musí rozhodnout sami ukrajinští občané a případné rozdělení země musí být na základě referenda místních občanů. Odmítáme zápalné lahve demonstrantů na euromajdanu a odmítáme také zásahy ruské armády.
