Kromě složitého popisu přeměny zpravodajských služeb po roce 1989 se rozepisuje i o americké CIA, která hledala i v Praze důkazy pro propojení útoků z 11. září s režimem Saddáma Husajna v Iráku. Komentuje ale také výrazné kauzy 90. let - objednání vraždy novinářky Sabiny Slonkové, o stávce v České televizi a třeba i financování politických stran.
Ve svých vzpomínkách však také humorným způsobem poodhaluje jednání politiků či úředníků, kteří se politiky později stali.
"Charošije rebjata" z StB
"Pozoruhodná byla účast zpravodajských služeb bývalého SSSR," vzpomíná Růžek na konferenci zpravodajských služeb jak z východní, tak ze západní Evropy v roce 1990. "Jejich zastoupení bylo na té nejvyšší úrovni a delegace Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Kazachstánu se tvářily jako reprezentanti suverénních států a zcela nových národních bezpečnostních struktur. To platilo do té doby, než si roduvěrní kágebčíci sedli nad láhev vodky a se slzou v oku zavzpomínali na čacké čekistické doby. Měl jsem možnost hovořit s generálem Kirpičenkem, který se zajímal o osud perspektivních kádrů StB, které prošly jejich školením. "Ech, charošije rebjata," vzpomínal generál a podivoval se, že již v kontrarozvědce nejsou. Generál Ivanov se mnou zavedl řeč na pravomoci nové československé zpravodajské služby," píše Růžek.
Nevrlý Klaus
"Součástí redakční práce bylo také doručování společných informačních výstupů jednotlivým adresátům," vzpomíná v pamětech Růžek. Patřili mezi ně také prezident či premiér. Podle Růžka Václav Havel tajné zprávy přijímal v klidu. To předseda vlády Václav Klaus byl jiný. "... na premiéra Václava Klause působily informace zpravodajských služeb jako červený hadr na miurského býka. Pánové mi svěřili příběh, kdy prý Václav Klaus vyběhl ze sekretariátu s PT (přísně tajné, pozn. red.) obálkou v ruce tak, jak ji tam kurýr Ota zanechal proti podpisu. S výkřikem: "To jste přinesl vy?!" se hnal na urostlého judistu, mistra republiky. Ota se prý otočil, trošku si uvolnil ramena a čekal, co se bude dít. Tenhle nenápadný pohyb, který umí přečíst každý, kdo se trochu pral, prý pana premiéra zarazil. Obrátil se a beze slova zmizel v kanceláři...".
O "zpupném" Kalouskovi
Bývalý šéf agentů také vzpomíná na tehdy lidoveckého náměstka ministerstva obrany Miroslava Kalouska. Popisuje jej jako výraznou postavu úřadu, nemilitaristu, avšak obchodníka. "Kdybych jej měl po letech co nejvýštižněji charakterizovat, řekl bych, že měl vlastnost jako plyn: Dokázal zaplnit a obsadit jakýkoli prostor, který dostal k dispozici. Náměstku Kalouskovi se postupně dařilo přebrat rozhodovací pravomoci v oblasti financování a logistiky armády," píše Růžek. Podle něj právě start na ministerstvu obrany formoval pozdějšího tvrdého a neústupného politika.
