Lidovky.cz

V europarlamentu se nepředřeli. Sobotka s nimi ale problém nemá

Zprávy z EU

  6:00
PRAHA - V žebříčku pracovitosti v Evropském parlamentu propadli. Přesto se někteří europoslanci, kteří dostali od nadace Open Society Fund Praha v dubnu špatné vysvědčení, znovu objevují na kandidátkách politických stran. Nejméně pilné politiky do voleb posílá sociální demokracie.

Richard Falbr při zasedání europarlamentu foto: MAFRA: PAVEL WELLNER

ČSSD si evidentně z špatného hodnocení svých poslanců v EP nic nedělá. Do boje totiž znovu posílá i ty kandidáty, kteří ve srovnání s jinými českými europoslanci obsadili poslední místa v žebříčku. 

ČTĚTE TAKÉ:

Předseda strany Bohuslav Sobotka své kandidáty hájí. "Tyhle studie nemají s realitou nic společného. Falbra a Brzobohatou znám jako velmi pracovité poslance, silně angažované i při řešení konkrétních problémů v jejich regionech. Jinak by na kandidátce tak vysoko nebyli," řekl serveru Lidovky.cz.

A kteří kandidáti sociální demokracie jsou na chvostu v seznamu pracovitosti? Europoslankyně Zuzana Brzobohatá znovu kandiduje, přestože za volební období 2009 - 2014 byla ohodnocena vůbec nejnižším ziskem. Pro srovnání: Brzobohatá získala hodnocení 29,9. Zato pilná Zuzana Roithová, která obsadila první místo, získala 180,3. Europoslanec za ČSSD Vojtěch Mynář, který nastoupil za zesnulého Jiřího Havla až ke konci období - v červenci 2012 - získal hodnocení 9. Brzobohatá se i přes svůj špatný číselný zisk dostala na sedmé místo kandidátky.

Falbr útočí

Kromě toho Falbr neslavně proslul svým nedávným výrokem adresovaným novináři z Českého rozhlasu. Ten ho totiž konfrontoval s tím, že za poslední den v práci dostane měsíční plat europoslance (v přepočtu jde o 220 tisíc korun). "Nevím o tom. Jděte do prdele. To je vše, co vás zajímá. Zajímají vás jenom peníze. Nevím, že mám v červenci plat," řekl. (ČTĚTE VÍCE)

Nálepku nepracanta dostal také kandidát s číslem 6 Richard Falbr. I ten se svým hodnocením 34,7 výrazně zaostává za kolegy. Redaktorovi serveru Lidovky.cz v dubnu na dotaz, jak výsedek hodnotí, jen odsekl, že ho nepřesvědčila metodologie studie, a tudíž ho to nezajímá. 

Pár dní před volbami se ovšem Falbr přeci jen rozhodl k označení "propadlíka" vyjádřit. "Práci poslance není přece možné posuzovat podle čárek za vystoupení na plénu. Podstatné není, kolikrát mluvil, ale co říkal, a hlavně udělal," stojí na facebookovém účtu ČSSD.

Podle studie zveřejněné pražskou nadací poslanci získali počet bodů na základě osmi ukazatelů - kromě účasti na jmenovitých hlasováních odborníci hodnotili také počet zpráv, pozměňovacích návrhů či stanovisek předložených navrhovatelem (více v boxu).

Autorka studie Věra Řiháčková z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM se přiklání k hodnocení založeném na zohledňování těchto činností, protože právě ty pokládají odborníci na Evropský parlament za skutečně důležité. „Objevila se hodnocení například podle docházkových archů na plenárních zasedáních. To ale není vypovídající údaj. Podepisování není a nebylo povinné a není z něho zřejmé, zda daný poslanec v práci byl, nebo ne," upřesnila Řiháčková.

Ukazatele pracovitosti europoslanců podle OSF Praha

Jednotlivým ukazatelům byla přiřazena konkrétní váha, a to podle významu, potřebného úsilí a dopadu na činnost Evropského parlamentu a na občany.

  • účast na jmenovitých hlasováních (na plenárních zasedáních)
  • zprávy předložené zpravodajem
  • zprávy předložené stínovým zpravodajem
  • stanoviska předložená navrhovatelem
  • pozměňovací návrhy
  • parlamentní otázky
  • spolupodepsaná písemná prohlášení
  • spolupodepsané návrhy usnesení
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.