Sobotka se v úterý v reakci na oznámení Spojených států, že posílí svou vojenskou přítomnost v Evropě, nechal slyšet, že Česká republika po posílení NATO na kontinentu nevolá.
Sobotka v úterý ve Vídni připustil, že se některé evropské země, včetně Polska nebo pobaltských zemí, obracejí na NATO, aby byla zvýšena vojenská přítomnost na kontinentu, Česko ale podle něj nic takového vzhledem k bezpečnostní situaci nepotřebuje. "Česká republika tedy nebude patřit a nepatří mezi země, které by volaly po posílení vojenské přítomnosti jednotek NATO v Evropě," podotkl také.
'Výrok zásadně mění dlouhodobé pozice ČR'
Jasné odmítnutí koaličních lidovců na sebe nenechalo dlouho čekat. "Tento výrok, který zásadně mění dlouhodobé pozice ČR, vnímám jako jeho osobní názor, který nebyl koaličně ani vládně projednán či konzultován, a může vážně ohrozit vztahy v rámci visegrádské čtyřky - hlavně s Polskem, ale i dalšími spojenci v rámci NATO - mj. v Pobaltí," uvedl v prohlášení Bělobrádek. "Tyto státy se cítí ohroženy a po posílení alianční vojenské přítomnosti na svém území volají! ČR sama nemusí na svém území alianční vojáky mít, ale nemůže odmítat umístění aliančních sil na území spojenců," doplnil.
Odlišné stanovisko než Sobotka vyjádřil také šéf opoziční ODS Petr Fiala, podle něhož Česko zbytečně hazarduje se svou reputací a ohrožuje vlastní bezpečnost. "Na rozdíl od premiéra Sobotky se domnívám, že posílení vojenské přítomnosti jednotek NATO v Evropě je žádoucí. Jsem dalek strašení novou studenou válkou, na druhou stranu jsem realista a vidím, že mezinárodní situace se zhoršuje. NATO je zárukou naší bezpečnosti a kdo říká něco jiného, riskuje bezpečnou budoucnost naší země," napsal v prohlášení.
