Lidovky.cz

Proč odstoupil předseda Bartoš? Piráty štěpí plná stranická pokladna

Zprávy z EU

  7:00
PRAHA - Zpráva o odchodu Ivana Bartoše z funkce předsedy České pirátské strany zasvěcence nepřekvapila. Šéf pirátů už po eurovolbách avizoval, že svou funkci dá k dispozici. Jen prý chtěl zapracovat nedodělky z kampaně.

Předseda České pirátské strany Ivan Bartoš rezignoval 6. června na svůj post. foto: ČTK

Jenže, jak zjistily LN, právě kampaň a způsob jejího financování rozhádaly komunitu pirátů natolik, že dokonce padly výzvy k omezení přístupu Bartoše k účtu strany. „Jednali jsme na předsednictvu o proplacení faktury pro volebního manažera. Tři členové byli kvůli neinformovanosti proti a dva pro. Místo nějakého jednání Ivan Bartoš sedl k internetu a fakturu proplatil,“ popsal LN své výtky místopředseda strany Tomáš Vymazal.

Bartoš se hájí tím, že možná sice porušil interní pravidla pirátů, avšak jednal na základě doporučení právníků. „Dodavatele naše schvalovací procesy a vnitrostranický boj vůbec nezajímají. Když už pomineme absurditu toho, že o proplácení smluvních faktur po splatnosti hlasujeme, chceme opravdu riskovat dobré jméno strany, případně další důsledky? Já mám vzhledem k pirátské straně hmotnou zodpovědnost, proto jsem se rozhodl závazky vyrovnat,“ napsal LN Bartoš.

Nepřehlédněte

Za pravdu mu dává i stanovisko advokátní kanceláře. „Hrozí, že straně způsobíte škodu tím, že tyto závazky uhrazeny nebudou, neboť vaší nečinností bude narůstat příslušenství z prodlení či výše případných smluvních pokut, a vystavujete stranu nebezpečí uplatnění práv třetích stran před soudem, s čímž se pojí značné náklady,“ napsali právníci Halama Legal.

Piráti rozhodně nepatří mezi chudé nevěsty. Za sněmovní a evropské volby dostanou od státu přes patnáct milionů korun a další statisíce jim plynou z mandátu senátora Libora Michálka, který byl předloni zvolen do horní komory za KDU-ČSL, Stranu zelených a Českou pirátskou stranu. Jen pro představu: výdaje na volební eurokampaň nepřesáhnou půl milionu korun.

Plná kasa vs. profesionalizace

Někteří straníci proto říkají, že přidělit takové množství peněz straně s 350 členy bylo snad cílenou snahou piráty rozhádat. Bývalý předseda Bartoš upozorňuje, že prostředků je jen omezené množství. „Ty peníze jsou standardně rozpočtovány na několik let. Na tento rok bylo vyčleněno pět milionů korun. Plánujeme spoustu veřejně prospěšných a informativních projektů, jejich rozpočet schvaluje republikový výbor strany.“

Rozhodně by dle Bartoše, dnes řadového člena strany, nebylo dobré, aby v podzimní kampani před volbami do komunálu a Senátu piráti utráceli peníze najímáním mediálních agentur.

A za pravdu mu dává i člen kontrolní komise pirátů Jakub Michálek: „Je to i racionální krok. Práci mnoha dobrovolníků bychom v kampani prostě nezaplatili.“

Volební štáb Pirátů na lodi Kristian Marco. (Uprostřed) Předseda strany Ivan Bartoš.

Strana proto chce směřovat prostředky do konkrétních projektů. Příklad? Piráti poskytují právní pomoc lidem, kteří se soudí kvůli z jejich pohledu nesmyslnému kopírovacímu monopolu. „Jde o kampaň za svobodnou hudbu, která pomáhá majitelům restaurací a dalších veřejných prostor bojovat s vyděračskými praktikami autorských organizací OSA, Intergram a dalších, provozujeme informační portál Pirátské listy, kde se věnujeme obraně občanských svobod v digitálním světě, pořádáme školení na Linux,“ říká Bartoš.

Politolog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci nicméně upozorňuje, že tyto aktivity mohou straně voličský potenciál zúžit. „Část priorit strany hraničí s něčím, co je nelegální. Už jen název strany. Pokud vím, tak pirát byl vždy symbolem zločince. Pro mladé to může být sexy název, ale v jejich programu jsou věci, které právní řády většiny evropských zemí považují za nelegální,“ dodává Lebeda.

Jedním z důležitých aspektů budování stabilní politické strany bývá profesionalizace. Ta se doposud pirátům vyhýbala. Jen v ojedinělých případech svým lidem platí ze stranické kasy. Příkladem překlápění organického hnutí ve stranu je i angažování volebního manažera pro eurovolby Zdeňka Strnada, který v minulosti pracoval na projektech pro Vodafone a agenturu Bison & Rose. „Uzavřel jsem se stranou smlouvu na tři měsíce a v povolebním období jí budu zase pomáhat jako dobrovolník,“ řekl LN Strnad. Jenže právě proplacení jeho faktur piráty rozdělilo.

Nadějné preference

Ačkoli jim se ziskem 4,78 procenta doslova o fous uteklo křeslo europoslance, donedávna okrajová politická síla nabývá na síle. Podle květnového průzkumu společnosti TNS Aisa by Českou pirátskou stranu volila čtyři procenta voličů, což je o polovinu lepší výsledek než ve výzkumu stejné agentury z února. V eurovolbách i v průzkumu tak předstihli Stranu zelených. Nárůst preferencí potvrdila i agentura CVVM. Zatímco v březnu by v jejich šetření piráti získali 2,1 procenta, v květnu to bylo 3,3 procenta. Nyní strana cílí na úspěch v podzimních komunálních volbách.

Lídr pirátů získal ve volbách do Evropského parlamentu třináctý nejvyšší počet preferenčních hlasů (12 644), europoslanecké křeslo přesto nezískal. Strana proto podala stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, u nějž se domáhá zrušení pětiprocentního volebního prahu. Určitý posun však piráti přece jen zaznamenali. Po loňských sněmovních volbách, v nichž získali 2,66 procenta (132 417 hlasů),  učinili stejný krok, avšak média to ponechala bez povšimnutí. Tentokrát se ke kritice přidala Strana zelených, Svobodní a bývalá ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová.

Generace, či věková skupina

Největší voličskou základnu pirátů představují mladí lidé do třiceti let. Věří však, že se jim podaří získat na svou stranu i další voličské skupiny. Představa o mladých „ajťácích“ přilepených na internetu je prý mýtus. „Když jsme před volbami cestovali republikou, setkával jsem se s lidmi všech věkových kategorií. Musím říci, že reakce od lidí mimo naši tradiční voličskou základnu mě hodně pozitivně překvapily,“ říká Bartoš.

Předseda pirátů Ivan Bartoš.

O tom, že u nevoličů ve věkové kategorii 15 až 18 let mají piráti silnou podporu, svědčí výsledky studentských voleb, které sesbírala organizace Člověk v tísni. U 25 tisíc hlasujících středoškoláků piráti v eurovolbách vyhráli. Loni jim vítězství ve studentských volbách uniklo před konkurenční TOP 09 o 39 hlasů.

Optimismus pirátů ohledně rozrůstání voličské základny nicméně mírní politolog Lebeda. „Je otázka, jestli je volí určitá generace, anebo je volí příslušníci určité věkové skupiny. Myslím si, že je to spíše tím druhým,“ řekl LN.

Jedním z faktorů, který může ovlivnit úspěch strany v podzimních volbách, je změna lídra strany. Ta totiž mnohdy končí ostrými hádkami. Kdo by mohl mediálně známého Bartoše nahradit, zatím není jasné.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.