Na seznamu jsou například tvrdé sýry, trvanlivé rybí produkty, fermentované salámy nebo také těstoviny, rýže, kuskus či káva. „Poslední dobou se často hovoří o tom, že by se měly konzumovat co nejčerstvější a nejméně upravené potraviny, a tímto se docílí jen jediného, že lidi budou jíst staré výrobky,“ uvedla Irena Šedivá ze sdružení Zdravá potravina.
Podobně mluví i její profesní kolegyně Margit Slimáková: „Vynechat minimální trvanlivost podle mě není nejšťastnější způsob řešení.“ Spotřebitelé by podle ní měli vědět, jak dlouho mají uchovávat výrobky z ryb nebo mléka. „Konzument totiž nemusí na první pohled poznat, že už jsou zkažené. A právě u těchto dvou druhů potravin velmi hrozí množení škodlivých bakterií a infekce,“ varuje lékařka Kateřina Cajthamlová.
Zboží bude někde ležet i roky
Jediné, čeho si má strávník šanci všimnout, je, když výrobek změní barvu, vůni nebo je na něm viditelná plíseň. Odborníci navíc upozorňují, že je určující způsob skladování – tedy jestli je potravina v suchém prostředí, nebo spíše vlhkém.
„Nikdo se však pořádně nedozví, kde a jak dlouho to roky leželo,“ říká také Slimáková. Cílem výrobců je podle ní hlavně se zboží zbavit.
K TÉMATU: |
O tom, že všichni prodejci skladují zboží v dobrých podmínkách, pochybuje Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu: „A tak je expirace další ochrana spotřebitele. Zboží nevhodně skladované tam aspoň neleží tak dlouho.“
Tuny vyhozených potravin
Nevhodné podmínky mají za následek, že se mění výživové hodnoty potravin. Čaj nebo káva kromě toho, že ztratí chuť a aroma, mohou být také napadené plísní. U těstovin, kuskusu nebo rýže se názory odborníků různí. Někteří tvrdí, že jde o suché potraviny, které nežluknou, tudíž že se není čeho obávat. Podle Cajthamlové se ale ani v tomto případě dlouhodobé uchovávání moc nevyplatí, protože se těstoviny začnou drolit. Může také dojít k tomu, že se i do uzavřených pytlíků dostane hmyz.
Obyvatelé Evropské unie ročně vyhodí asi 90 milionů tun potravin. Až šestina končí v popelnici zbytečně. Podle výživových poradců by ale spíše než vymazání údaje o minimální trvanlivosti pomohlo prodávat potraviny po menších baleních. „Případně omezit při slevách množství prodávaných produktů jednoho typu na jeden nákup,“ myslí si Šedivá.