Německá cyklostezka vydělává stamiliony, česká stokrát méně

Labská cyklostezka měří téměř 1300 kilometrů - 900 kilometrů leží na území Německa, zbytek v Česku. Výdělky, tedy to, co cyklisté utratí za občerstvení či služby, těchto dvou úseků jsou však nesrovnatelné. V Německu se sčítají v řádech stovek milionů, v Česku jsou to jen desítky.

V Ústeckém kraji - jednom ze čtyř krajů, kterými Labská stezka v Česku prochází - vydělají na cyklistech za sezonu necelých 17 milionů korun. (Místní utratí za den v průměru 300 korun, cyklisté z jiného kraje či cizinci 500 korun.)

Kdyby byl výdělek ve všech krajích obdobný, znamenalo by to, že Labská stezka vydělá za sezonu necelých 70 milionů korun. V přepočtu na kilometr je to proto křiklavý rozdíl. Zatímco u západních sousedů vydělají na kilometru stezky přes 1,5 milionu korun, u nás je to asi 175 tisíc korun na kilometr za sezonu.

"V Německu mají cyklisté lepší nabídku služeb, nabízí se jim spousta doprovodných aktivit. U nás je to zatím v zárodku," vysvětluje Zbyněk Sperat z Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy. "Navíc je v Německu více dálkových cyklistů, kteří vyráží na kola na několik dní a pochopitelně tak více utratí," dodává.

A s tím souvisí i zmíněná návratnost investic do cyklostezek. „Česko zatím přínos investic do rozvoje budovaných cyklostezek spočítat neumí,“ uvedla Liběna Jarolímková, která koordinuje výzkum na Katedře cestovního ruchu na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE). Ona a studenti se to snaží změnit, ve spolupráci s Nadací Partnerství, která je oficiálním koordinátorem Labské stezky v Česku.

Cyklostezky po silnicích

Prvním krokem je právě získání dat o příjmech na cyklostezkách a celkovém spotřebním chování cyklistů. VŠE už pět let vede výzkum na Labské cyklostezce, nejstarší cyklostezce v Česku, protože ta má díky návaznosti na Německo dobrý potenciál k rozvoji. Výhodná poloha, ani zajímavé památky a příroda se však v tržbách podél stezky zatím příliš neprojevují. Důvod?

„Nejvíce cyklistům vadí špatná bezpečnost – když cyklostezka vede po silnici či lemuje silnici. Například zatímco na německé části Labské cyklostezky vede 90 procent stezky po cestách oddělených od automobilové dopravy, na české straně vede po silnicích třetina celé trasy,“ vysvětluje Jarolímková.

Mapa Labské cyklostezky v Česku

„Máme několik kilometrů dlouhý úsek, kde je velmi pěkná samostatná cyklostezka, ale ve chvíli, kdy byste chtěla pokračovat 50, 80 a víc kilometrů, začnete se střetávat s dopravou,“ dodává. Nedostatečná bezpečnost tak cyklistům vadí mnohem víc, než třeba chybějící občerstvení, ke kterému si ale mohou pár kilometrů popojet.

Zhýčkaní cyklisté z Německa

A s tím samozřejmě souvisí i sama výdělečnost Labské cyklostezky. „V Německu lze na cyklostezkách strávit pohodovou týdenní dovolenou. U nás pro to zatím nejsou ty podmínky,“ dodala vedoucí výzkumu. Proto u nás na Labské stezce převažují místní cyklisté, kteří přijíždějí pouze na krátký, půldenní nebo jednodenní výlet. A když už přenocují, tak většina z nich u příbuzných nebo na vlastních chatách.

Němci sice tvoří hlavní zahraniční klientelu na stezce, ovšem přijíždí jich málo. Nejvíce jich zavítá na úsek Labské stezky v Krkonoších, kde tvoří 6 procent všech cyklistů. Dobře cílenou reklamou by se podle výzkumníků mohla návštěvnost trasy cizinci zvýšit. Avšak na intenzivní kampaň je podle Jarolímkové ještě brzy.

„Já se na to dívám jako ekonom. A dokud nemám dokonalý produkt, tak bych ho moc nepropagovala. Protože když Němec zhýčkaný německým zázemím cyklostezky přijede do Čech, tak by reklama mohla být spíše kontraproduktivní. Tak abychom si tím neudělali medvědí službu,“ upozornila. V Česku zatím chybí například rozvinutá nabídka cykloturistických balíčků, které by zahrnovaly ubytování, stravování, případně přepravu zavazadel, služby průvodce, servisu kol apod.

Výzkum Katedry cestovního ruchu není zdaleka u konce. Cílem je získat údaje o návratnosti investic do cyklostezek. Znamená to pomocí matematického modelu propočítat vztah mezi celkovými přínosy cyklostezky a náklady na její výstavbu a údržbu. Rychlost výzkumu však brzdí nedostatek financí. „Nemáme na to žádné peníze, proto to jde tak pomalu, nemůžeme si zaplatit plošný výběr dat po celé republice. Výzkumy děláme v našem volném čase nebo v rámci práce,“ uvedla Jarolímková.