Od Linky bezpečí děti chtějí i pomoc s úkoly. Nejčastěji volají 14leté dívky

Lidovky.cz: Kolik osob denně na bezplatnou linku telefonuje? A v kolika případech jde o "planý poplach"?

Denně přijmeme na Lince bezpečí až 600 volání. Z toho je přibližně polovina hovorů testovacích, kdy si chce dítě ověřit, jestli a jak Linka bezpečí funguje. Je to přirozený proces, se kterým se potkávají dětské linky po celém světě. Dítě si službu potřebuje nejdříve ověřit, vyzkoušet, než se se svým problémem svěří.

Vedoucí Linky bezpečí Peter Porubský

Lidovky.cz: Jak se liší problémy dětí v roce 2014 oproti těm, které děti trápily před 20 lety?

Především jsme s dětmi dříve neřešili problémy související s používáním internetu a mobilů. Před 20 lety nám děti volaly především z pevných linek a telefonních automatů, s rozvojem mobilů jsme se museli naučit pracovat s tím, že někteří při telefonování chodí a volají z různých prostředí. Internet bohužel taky přinesl nové problémy jako jsou kyberšikana, kybergrooming nebo kyberstalking.

Lidovky.cz: Přinesly moderní technologie také nějaké výhody?

Například mobil je výhodný v tom, že volající dítě, které je akutně ohrožené, můžeme vést s do bezpečí a být přitom stále s ním. S přesunem komunikace na internet jsme pro děti otevřeli nové kanály, jak se na Linku bezpečí obrátit - E-mailovou poradnu a Chat Linky bezpečí.

Lidovky.cz: Jak vypadá typický příklad dítěte, které se obrací na Linku bezpečí?

Na Linku bezpečí se obracejí nejčastěji děti ve věku od 12 do 16 let. Úplně nejčastěji pak 14leté dívky, poměr dívek a chlapců je tři ku dvěma. Děti s námi nejvíce řeší vztahy - buď vztahy v rodině, s kamarády, nebo problémy s láskou. Vedou také osobní potíže, jako jsou nespokojenosti sama se sebou nebo dotazy na sexuální témata a dospívání.

Lidovky.cz: A naopak nějaké kuriózní dotazy? S nimiž dětem třeba pomoci nemůžete... 

Někdy se na nás děti obrací s tím, abychom jim pomohli s úkoly nebo poradili při písemce. V případě úkolů s volajícím spíše hledáme někoho v jeho okolí, kdo by mu mohl pomoci. V případě písemky mohu všechny učitele ubezpečit, že tímto způsobem dětem nepomáháme.

Lidovky.cz: Jak často se stává, že se dítě na linku kvůli přetížení nedovolá?

Máme zhruba 80 konzultantů, kteří se střídají v nepřetržitém třísměnném provozu. Odpoledne máme na lince nejvíce obsazených stanovišť – v jednu chvíli můžeme vést až pět hovorů. Je ale pravdou, že chybějící finanční prostředky znamenají pro linku omezení provozu a méně konzultantů na směnách. Kvůli velkému zájmu se nám proto dítě občas dovolá až napotřetí, napočtvrté... Potom ve sluchátku slyší hlášku, že máme obsazeno, a ať zkusí zavolat později.

Od září se lidé mohou setkávat s Linkou bezpečí také v ulicích - co je cílem této kampaně?

Souvisí to právě s naší finanční situací, lidi mají Linku bezpečí zažitou jako „státní“ instituci, jejíž provoz je hrazen státními příspěvky. Od státu ovšem každý rok musíme na naši činnost znovu a znovu žádat dotace, které ve výsledku tvoří pouze 27 % nákladů. Pomáhají nám sice firemní partneři, nicméně prostředky stále chybí. Kampaní chceme oslovit hlavně lidi, kteří věří, že tato výjimečná služba pro děti má být zachovaná, a chtějí nás podpořit individuálním darem. Myslím si, že čísla, která máme za dvacetileté působení za sebou, mluví sama za sebe: Přijali přes 10 milionů telefonátů, každý týden jsme zprostředkovali pomoc od jiné instituce akutně ohroženému dítěti. Za 20 let to je více než tisíc dětí. K tomu jsme více než milionkrát řešili s dětmi závažná témata, jako jsou rodinné vztahy, šikana, škola, strachy a obavy...