Krajský soud v Brně rozhodl, že slovenský občan s přechodným pobytem v Česku smí volit v obecních volbách. Použil přitom přímo evropské právo, s nímž se česká úprava neslučovala.
Česká televize uvedla, že ministerstvo vnitra o dalším postupu rozhodne v pondělí. "O víkendu usnesení nastudujeme, státní volební komise se sejde v pondělí," řekl ČT mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Soud přímo aplikoval evropskou smlouvuZákon o volbách do zastupitelstev obcí umožňuje soudní přezkum v případě, že někdo požádá o doplnění své osoby do seznamu voličů a obecní úřad mu nevyhoví. Přesně to učinil osmadvacetiletý slovenský občan Peter Nagy, který se domáhal o dopsání do seznamu voličů v Brně – Králově Poli s odkazem na evropské právo. Krajský soud v Brně mu nyní vyhověl s argumentací, že česká právní úprava je neslučitelná s právem Evropské unie. „Z porovnání úprav týkajících se evidence trvalého pobytu občana České republiky a občana Evropské unie vyplývá, že se jedná o dvě zcela nesouměřitelné kategorie, neboť pro získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky musí občan Evropské unie z jiného členského státu splnit přísnější podmínky než občan České republiky,“ stojí v usnesení brněnského krajského soudu. Soud tedy přímo aplikoval evropskou smlouvu a směrnici a rozhodl, že registrovaný přechodný pobyt na území České republiky je pro evropského občana dostatečnou podmínkou pro registraci do seznamu voličů. Výsledkem tedy je, že minimálně v obvodu brněnského krajského soudu bude moci volit každý občan kteréhokoli členského státu EU, který bude postupovat soudní cestou. Jak se k věci postaví jiné krajské soudy – za předpokladu, že návrhy na dopsání do seznamu voličů budou podány – je však otázkou. |
Český zákon o volbách do zastupitelstev obcí váže volební právo na trvalý pobyt – a to u všech obyvatel. Jenže podmínky pro získání trvalého pobytu se velmi liší pro Čechy a pro cizince. Zatímco pro „našince“ jde o formalitu, u občanů jiných států je udělení trvalého pobytu zpravidla vázáno na dlouhodobý pobyt – minimálně pětiletý.
Na vnitru verdikt zkoumají
Změní se české předpisy už do komunálních voleb 10. a 11. října? „Právníci ministerstva vnitra aktuálně zkoumají verdikt krajského soudu. V pondělí pak Ústřední volební komise na základě jejich podkladů vydá stanovisko, zda jsme tento problém schopni vyřešit plošně ještě pro nadcházející volby. Při přípravě novely volebního zákona pak samozřejmě soulad s evropským právem počítáme zapracovat,“ uvedl pro lidovky.cz ministr vnitra Milan Chovanec, jehož resort má volební legislativu v gesci.
Zakládací smlouvy Evropské unie, které jsou pro Českou republiku závazné, přitom zakládají občanství EU. „Evropským občanem“ je každý, kdo má občanství některého z členských států A přímo zakládací smlouvy – tedy samotné jádro existence Evropské unie – přiznává občanům EU jako jedno z práv pasivní i aktivní právo ve volbách do Evropského parlamentu a do obecních voleb.
Směrnice, která danou pasáž smluv provádí, pak říká, že právo volit a být volen v obecních volbách má každý občan Unie, který má v dané obci bydliště. A mezi „bydliště“ a „trvalý pobyt“ nelze klást rovnítko.
Návod, jak se bránit
Na problém upozornil již před dvěma lety v odborném tisku expert na volební právo Marek Antoš. Ten českou úpravu označil za diskriminační a rozpornou s evropským právem. Před několika týdny na něj navázala veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, když vydala stanovisko, že je „přesvědčena, že občané EU s potvrzením o přechodném pobytu v České republice mají právo účastnit se komunálních voleb“ a takto postiženým cizincům poskytla návod, jak se bránit.
„Jsem ráda, že soud dospěl ke stejnému závěru jako já. Příští týden oslovím ministra vnitra, aby vydal dodatek k volebním seznamům s instrukcí, aby evropské občany, již o to budou stát, do nich dopsali,“ uvedla pro LN ombudsmanka Šabatová.
