Historický román Aloise Jiráska má přes 600 stran. Tak dlouhý sice středeční soudní verdikt není, nicméně 35 stran textu i tak poskytuje jeden z mnoha důležitých argumentů. „Už se nebudou moct vymlouvat, že stanovisko soudu není dostatečně odůvodněné,“ řekl v rozhovoru pro Lidovky.cz Luděk Maděra.
O verdiktu čtěte zde: |
Právě on stál před třemi roky na počátku přelomového soudního rozhodnutí, které se stalo zásadním precedensem. Žadatelé o informace se na něj odvolávají dodnes - ať už se jedná o platy a odměny úředníků z Hradu, ministerských náměstků či zaměstnanců krajských úřadů.
Přesto dosud dochází ke kolizi dvou ústavně zaručených práv - práva na svobodný přístup k informacím, na které se odvolávají žadatelé, a práva na ochranu osobních údajů, kterým argumentují instituce. Zatímco to první říká, že občané mají právo vědět, jak jsou odměňováni lidé placení z veřejných peněz, druhý tvrdí, že i státní zaměstnanci mají právo na ochranu soukromí.
To hlavní z rozsudku
1. Informace o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků se podle § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím zásadně poskytují. 2. Povinný subjekt neposkytne informace o platu zaměstnance poskytovaném z veřejných prostředků jen výjimečně, pokud se tato osoba na podstatě vlastní činnosti povinného subjektu podílí jen nepřímo a nevýznamným způsobem a zároveň nevyvstávají konkrétní pochybnosti o tom, zda v souvislosti s odměňováním této osoby jsou veřejné prostředky vynakládány hospodárně. |
A právě tomuto sporu se šířeji než před tím věnuje nový verdikt Nejvyššího správního soudu (NSS). „Je v něm naprosto jednoznačně řečeno, že porovnávání dvou práv udělali už jednou provždy zákonodárci, kteří rozhodli, kdy má právo na informace přednost,“ odkázal Maděra na odůvodnění rozsudku.
Informace o platech úředníků se dle soudců mají poskytovat a výjimkou může být pouze případ, kdy se zaměstnanec na činnosti úřadu podílí jen nepřímo a nevýznamně a nejsou pochybnosti o jeho odměňování.
Závist není argument
K otázce ochrany soukromí soudci dodali, že argumentovat možnou závistí, kterou může informace o penězích vyvolat mezi kolegy na úřadě, nemůže být relevantní. „Obrana před závistí utajováním informací jen proto, aby se nemohly stát jejím zdrojem, by často vedla jen k prohloubení závisti na základě nepodložených dohadů a spekulací o výši platů poskytovaných z veřejných prostředků. Naopak, ‚sluneční svit‘ informovanosti o platech placených z veřejných prostředků může mnohé přehnané představy o platech ve veřejné sféře rozptýlit,“ uvedl předseda Senátu Josef Baxa.
Ani s ohledem na aktuální rozsudek si však Maděra, který neúspěšně kandidoval do Senátu za Piráty, není jist, do jaké míry se spor o poskytování údajů ulehčí. A připomněl situaci před třemi roky, kdy na průlomový verdikt obratem zareagoval Úřad na ochranu osobních údajů. „Úřad drze a v civilizovaném světe zcela nepochopitelně napsal, že se s rozsudkem neztotožňuje a že nadále bude zveřejňování údajů sankcionovat,“ uvedl Maděra.
Anketa
Které právo podle vás převažuje v otázce platů a odměn státních úředníků?
Ukázkou toho, že to úřad myslí vážně, byla pokuta vrchnímu státnímu zastupitelství Lenky Bradáčové, které muselo zaplatit 100 tisíc za to, že údaje o platech a odměnách svých zaměstnanců uveřejnilo. „Je naprosto šílené, aby bylo možné dát pokutu za to, že někdo respektuje rozhodnutí soudu,“ komentoval to Maděra. (VÍCE ZDE)
15 odmítnutí
On sám má s bojem o informace bohaté zkušenosti. Začal v roce 2000 poté, co musel odejít z magistrátu ve Zlíně, kde působil jako vedoucí oddělení informačních systémů. Tvrdí, že odhalil rozsáhlé tunelování a podvody, které odmítl krýt, a proto ho vyhodili. Od té doby se z úřadu snaží pomocí informačního zákona získat nejen faktury, které by dokázaly jeho tvrzení o šmelinaření, ale i údaje o platech a odměnách vedoucích úředníků včetně krajského úřadu ve Zlíně.
Lidovky.cz sledují odměňování na úřadech systematicky: |
„Postupně jsem z kraje dostal už 15 rozhodnutí o odmítnutí mé žádosti. Ministerstvo vnitra - coby nadřízený orgán krajského úřadu - sice tato odmítnutí zrušilo a napsalo právní názor, avšak krajský úřad přesto odmítá údaje vydat. Napsali mi, že by se z práva na informace stalo právo na bezbřehé ukájení zvědavosti,“ doplnil Maděra.
Dát úředníkům pokoj ale neplánuje. „Moje advokátka už mi připravuje správní žalobu,“ řekl serveru Lidovky.cz. Ostatně tento týden už si jeden soudní úspěch připsal. Soud v Brně nařídil zlínskému krajskému úřadu proplatit soudní výlohy v případu, v němž Maděra napadl právě krajský úřad za to, že schválil magistrátu rozhodnutí neposkytnout mu požadované informace. „Nesmíte se nechat odradit,“ uzavřel Maděra.
