PŘEHLED: Které Zemanovy přešlapy vedly k pádu jeho důvěry?

„Řekněte, prosím, důvěřujete prezidentovi republiky?“ S takovým dotazem oslovil v listopadu Sociologický ústav působící při AV České republiky vybrané občany starší 15 let. Výsledek průzkumu výzkumné centrum zaneslo do grafu, který dlouhodobě sleduje vývoj důvěry a nedůvěry v hlavu státu (viz graf níže). 

A jak listopadové šetření dopadlo? „Prezidentovi republiky důvěřuje 37 % respondentů, což v porovnání s říjnovým šetřením představuje dramatický pokles důvěry o 21 procentních bodů,“ vychází z průzkumu. Prezidentovi podle sociologů častěji důvěřují respondenti starší 60 let, ekonomicky neaktivní, důchodci a příznivci ČSSD a KSČM. 

Podle ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynka Kmoníčka Zemanovi není lhostejné, že podle průzkumu mínění ztrácí důvěru české veřejnosti. Bude se proto muset zamyslet nad svou komunikační strategii, aby přesně vysvětloval, co a proč dělá, řekl Kmoniček. (více čtěte ZDE)

Zemanova viróza

Server Lidovky.cz se pokusil vystopovat, co předcházelo poklesům Zemanovy obliby. Z grafu je patrné, že první zlom nastal hned zkraje jeho funkčního období. Křivka důvěry i nedůvěry se tak k sobě přibližovala ani ne čtvrt roku od jeho inaugurace. Zatímco v dubnu věřilo Zemanovi úplně nejvíce lidí za celé jeho hradní období, o měsíc později důvěra v něj klesla o devět procent.

• Důvod? Za poklesem důvěry by mohla být proslulá „viróza“ během slavnostního aktu u korunovačních klenotů v chrámu sv. Víta v Praze. Právě v květnu loňského roku se totiž horlivě diskutovalo o tom, zda byl prezident při ceremoniálu opilý či nikoli. Hrad vrávorání a nejisté pohyby vysvětlil již proslulou „virózou“. Bývalá předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová je ale přesvědčená, že byl Zeman pod vlivem alkoholu.

Hodnoty v tabulce jsou součtem odpovědí „rozhodně důvěřuje“ a „spíše důvěřuje“. Dopočet do 100 % tvoří odpovědi „spíše nedůvěřuje“ a „rozhodně nedůvěřuje“ a odpověď „nevím“

Další výrazná změna, při níž křivka nedůvěry vyrostla k druhé nejvyšší hodnotě za celé prezidentovo funkční období, nastala v listopadu loňského roku. Vzrůst „záporné“ křivky způsobit hned několik událostí. 

• Předně mohlo jít o státní vyznamenání, při němž podle mnohých Zeman vyznamenal své přátele a známé, mezi nimiž nechyběl třeba současný senátor a bývalý předseda JZD Slušovice František Čuba či herečka a podporovatelka prezidenta Jiřina Bohdalová. Atmosféru tradiční oslavy 28. října poznamenal i spor Zemana s akademickou obcí, kdy nepozval (proti všem zvyklostem) jemu nenakloněné akademiky. 
• Veřejnost také mohl popudit výrokem o kouření. „Chtěl bych vás upozornit, že já jsem začal kouřit až ve 27 letech, když se můj organismus plně vyvinul a tabák vůči němu nebyl nebezpečný. Dovolte mi, abych vašim dětem doporučil obdobný postup. Aby počkaly do 27 let a potom kouřily zcela bez rizika,“ pronesl na návštěvě kutnohorské tabákové firmy Philip Morris.
• Na oblibě mu nejspíš nepřidala ani zpráva o dceři Kateřině, která se údajně objevila na nahrávce z natáčení pornopárty. Byť Hrad opakovaně tvrdil, že na nahrávce není ona, nepodařilo se její účast věrohodně prokázat.

Poté následovalo poměrně dlouhé období, kdy se křivky nijak výrazně nelámaly. V tomto mezičasí, které trvalo několik měsíců, důvěra v prezidenta mírně rostla. Mezi listopadem roku 2013 až únorem současného roku rostla tempem jedno procento za měsíc. V březnu, tedy rok od inaugurace Zemana, se důvěra a nedůvěra v prezidenta dostala na téměř stejnou hodnotu.

V říjnu tohoto roku pak vystoupala pro prezidenta „pozitivní“ křivka až k druhé maximální hodnotě. Jenže přišel listopad a nedůvěra klesla o 21 procentních bodů na 37 procent. Jde tak o rekordně nízkou důvěru v Zemana za celou dobu jeho fungování na Hradě. Co mohlo způsobit tak radikální obrat v mínění veřejnosti?

• Například opět hodně propíraná státní vyznamenání. Zeman totiž znovu vyznamenal lidi, s nimiž ho pojí přátelství a také nepozval některé rektory. 

• Neméně důležitým mezníkem byla návštěva Číny. Tam prezident znovu prohlásil, že Česká republika uznává územní celistvost nejlidnatější země včetně Tibetu a Tchaj-wanu. Kromě toho také podotkl, že jel do Číny nikoli aby poučoval o lidských právech, ale aby se naopak naučil, jak stabilizovat společnost. Za politickou chybu také mnozí označili jeho návrat z návštěvy letadlem pronajatým společnostmi PPF a J&T.

• Prezidentova důvěra mohla klesnout i v návaznosti na živé vysílání tradičního pořadu Hovory z Lán. Tam hlava státu nešetřila vulgarismy. Sprosté slovo Zeman použil například, když se pokusil o překlad názvu ruské skupiny Pussy Riot. Dále, při komentování prosazení služebního zákona. To označil jako „zkur***í“ paragrafů. Nakonec vysvětlil, že používán slova h***o se snaží vlísat „pražské kavárně“.  Podle Rady Českého rozhlasu byly vulgární výrazy v Hovorech z Lán porušením zákona i kodexu rozhlasu. Radní proto vyzvali rozhlas, aby respektoval svůj kodex a podobné situaci se do budoucna raději vyhnul. Podle Zemana se ho ale takové rozhodnutí netýká. (více čtěte ZDE)
• V nelibost veřejnosti mohl upadnout také kvůli výrokům, které z jeho úst zazněly v souvisosti s oslavami 25 let od pádu komunismu. Jeden z nich se týkal i 17. listopadu na Národní třídě. „Přátelé, nebyla to žádná krvavá řež, nebyl to žádný nestandardní masakr, byla to jedna z ‚x‘ demonstrací,“ uvedl. Podle Zemana nebyla ozhodujícím momentem samotná demonstrace, jako spíše falešná zpráva, že při zásahu zemřel student Martin Šmíd. Tisíce lidí pak přímo v den oslav přišli na protest proti Zemanovi, jehož symbolem se staly červené karty.