Slovo „pussy“ zaznělo v Hovorech z Lán na začátku listopadu. Prezident se v rozhlasovém pořadu snažil o překlad anglického „pussy“, a to v souvislosti s ruskou kapelou Pussy Riot. Se špatnou výslovností “pasy“ se prezident moderátora optal, zdali ví, co to je. Poté si sám odpověděl. „Ku*da,“ zaznělo v éteru veřejnoprávního rozhlasu.
ČTĚTE TAKÉ: |
Počet hlasů „pussy“ se přehoupl přes 2500 a nechal tak daleko za sebou všechna ostatní nominovaná slova. „Lumpenkavárna,“ další Zemanův lingvistický počin, který se umístil na druhém místě, nedosáhl ani na 400 hlasů. V pořadí třetí „sankce“ pak těsně překročily hranici 200 hlasů. Ostatní, např. „havlismus“, „prostě“ nebo „dron“, obdržely méně než sto hlasů.
Slova, která bodovala v minulých letech
2012 - ZLOJED: V médiích se termín, jímž miliardář Karel Janeček označuje prospěcháře, kteří "vysávají státní kasu bez ohledu na následky pro společnost“, začal poprvé objevovat zkraje dubna. Tehdy ještě v původní zkrácené verzi zjed, která měla odkazovat na "jed i nenažranost dotyčných“, jež spatřuje zejména mezi českými politiky. Postupem času se ujala delší varianta slova – zlojed. |
Zeman tak zopakoval „úspěch“ z minulého roku, kdy jeho „viróza“ stejně drtivě porazila ostatní nominované výrazy. Jako následek „virózy“ tehdy Hrad označil prezidentovo vrávorání u korunovačních klenotů. Druhé místo v roce 2013 obsadila „amnestie“ odstupujícího prezidenta Václava Klause, získala však jen něco málo přes 200 hlasů. Výsledky tradiční ankety Lidových novin se čtenáři dozvědí v jejich sobotním vydání.
Rozhlasovými vulgaritami však Miloš Zeman pouze zakončil rok plný kontroverzí. Vybrali jsme pro vás ty nejvýznamnější.
Kritik, nebo spojenec Ruska?
Po ruské anexi ukrajinského Krymu kritizoval Zeman postup Ruska a vyjádřil se pro preventivní odstrašující akce NATO. Později ale jeho výroky začaly mít silný proruský nádech. Vyvrcholily kritikou sankcí, odmítnutím ukrajinské účasti v NATO a nabídkou takzvané finlandizace. Ukrajinci si poté předvolali českého velvyslance v Kyjevě, aby postoj Zemana vysvětlil.
Kritiku některých politiků nebo organizací zabývajících se ochranou lidských práv také vyvolal Zemanův příklon k autoritářským režimům. Letos navštívil třeba Kazachstán, Tádžikistán nebo Čínu, kde zaujal třeba prohlášením, že se do země přijel učit, jak stabilizovat společnost. Premiér pak jeho slova v zahraničí mírnil s tím, že Česko se lidskoprávní linie, nastolené Václavem Havlem, nevzdává.
Domácí politika
Odpor proti přímo volenému prezidentovi se zradikalizoval poté, co v listopadu použil několik vulgárních výrazů v přímém rozhlasovém přenosu a poté, co odmítl, že by zásah komunistické bezpečnosti na Národní třídě 17. listopadu byl masakrem. S nesouhlasem se také setkalo nepozvání dvou rektorů na oslavy výročí založení Československa 28. října a udělení některých státních vyznamenání u této příležitosti.
Při oslavách 17. listopadu v ulicích proti Zemanovi protestovaly tisíce lidí, na Albertově za přítomnosti prezidentů okolních zemí po něm dokonce házeli vajíčka a během projevu ho vypískali. Následkem událostí rychle poklesla důvěra lidí v prezidenta. Zatímco ještě v únoru mu věřilo lehce přes 50 procent respondentů průzkumu veřejného mínění, v listopadu poklesla na 37 procent a v prosinci na 34 procent, což je nejméně za jeho funkční období.
Na domácí scéně se několikrát střetl s novou vládou Bohuslava Sobotky, kterého jmenoval premiérem až 83 dnů po volbách. Zeman se vládě postavil na odpor především při schvalování služebního zákona, který vetoval a posléze napadl u Ústavního soudu. Vetoval také zákon o dětských skupinách a kritizoval několik ministrů za jejich kroky třeba ohledně návratu volyňských Čechů.
