Úřad vede Karla Šlechtová nominovaná hnutím ANO, které smlouvy státních institucí na externí právní služby veřejně kritizuje. Ministerstva totiž externím právníkům platí desítky milionů ročně. Ministryně Šlechtová v tom rozpor nevidí.
„Zajímavá je výjimka pro zastupování zadavatele v soudních a správních řízeních. Pokud se zadavatel bude s někým soudit, tak toho advokáta si bude moci najmout na výjimku. Tady Evropská komise při návrhu směrnice uznala, že jsou to velice speciální vztahy založené na důvěře, takže tam není nutné vybírat si v soutěži,“ řekl na dnešním odborném semináři MMR k novele zákona o veřejných zakázkách ředitel odboru práva veřejných zakázek a koncesí MMR Vlastimil Fidler.
„Nespatřujeme rozpor se snahou omezit externí služby. Řešení nastavení poradenství je zcela v kompetenci správců rozpočtových kapitol. Pokud má docházet k omezení využívání těchto služeb, tak je to cestou redukcí rozpočtů na tyto služby,“ vzkázala ministryně Šlechtová.
Podle šéfky MMR navíc nejde o žádnou výjimku jejího resortu, ale je to prý o ustanovení, které Česko přebírá z nové evropské zadávací směrnice. „Tato výjimka je tedy celoevropská a bude platit ve všech členských státech EU,“ tvrdí Šlechtová.
Opozice kritizuje netransparentnost
S návrhem už v této fázi nesouhlasí opoziční TOP 09. „S tímto návrhem zásadně nesouhlasím. Jde o zrušení principu transparentního výběru dodavatele právních služeb. Advokátních kanceláři, které se specializují na soudní a správní spory, je mnoho. Musí mezi nimi proběhnout transparentní veřejná soutěž. Jde o pokus vyvádět milionové částky spřízněným právním kancelářím,“ sdělil poslanec TOP 09 Martin Plíšek.
Právě zakázky na právní služby byly vedle IT zakázek hlavním terčem kritiky po nástupu vládního hnutí ANO do funkcí na ministerstvech. Audit ministerstva financí v minulém roce odhalil, že resorty vedené nyní ministry za hnutí ANO v letech 2011 až 2013 za externí právní služby vyplatily více než 577 milionů korun i přesto, že zaměstnávají desítky vlastních právníků. Výdaje na externí služby dlouhodobě kritizují i Nejvyšší kontrolní úřad a Transparency International.
Platnost nejpozději v dubnu 2016
Nový zákon o zadávacích řízeních, který reaguje na evropskou směrnici z loňského roku, reguluje postup zadavatele při výběru dodavatele. Určuje tedy podmínky zadávacího řízení. Naopak vůbec neřeší, co je to veřejná zakázka. Vymezuje pouze, co veřejná zakázka není. Zadavatelům zakázek dává větší pravomoci, nařizuje jim však postupovat transparentně a přiměřeně. Nesmí také obcházet povinnosti dané zákonem.
Resort nechce zadavatele nutit vylučovat uchazeče o zakázku, který předloží podezřele nízkou cenu, naopak návrh zákona zakazuje uzavřít smlouvu s účastníkem tendru, který nesplňuje požadavky zákona či zadavatele. Návrh zákona také zvyšuje limit pro povolené vícepráce na 50 procent z nyní platných 20 procent.
MMR nyní finišuje v přípravě paragrafového znění zákona, představit ho chce během března. V květnu či červnu by se jím měla zabývat vláda, do Poslanecké sněmovny by měl přijít letos na podzim. Kvůli evropským pravidlům musí zákon začít platit nejpozději 18. dubna 2016.
