Lidovky.cz: Proč jste první poeziomat umístili zrovna na náměstí Míru?
Protože nám památkáři nedovolili tuto dočasnou stavbu umístit na Karlově náměstí, uvažovali jsme o jiném místě, které by bylo klidné, ale zároveň celkem frekventované. Starostka Prahy 2 Jana Černochová nám vyšla vstříc a umístili jsme ho takřka pod okna její kanceláře.
Lidovky.cz: Proč nevyšlo umístění na Karlově náměstí?
Bylo nám řečeno, že náš objekt nezapadá do původní koncepce Karlova náměstí z konce 19. století, ke kterému se park snaží směřovat. Namítali jsme, že jsme tam poeziomat chtěli umístit třeba jen na pár týdnů. Neprošlo to. Na jedné straně tomu rozumíme, na druhou úplně ne. Nic proti úctyhodným sochám, ale kolik lidí přijde k soše Elišky Krásnohorské a medituje nad jejím dílem? Troufáme si říci, že u našeho poeziomatu bude neustále někdo a bude cíleně i náhodně procházející povznášet.
Lidovky.cz: Jak dlouhá byla cesta od nápadu poeziomatu po jeho realizaci?
Bohužel byla delší, než jsem čekal. V listopadu 2013 jsem vzal některé přispěvatele projektu Piána na ulici na výlet na jeden parádní kopec v Českém středohoří. V autě jsme se bavili, co dalšího by šlo na ulici dělat. Na onom kopci byl připravený violoncellista, piknik a slíbené předčítání poezie. Když jsem jim vyprávěl, co se chystá, říkal jsem si, že jsem s sebou mohl vzít megafon - hodně foukalo, tak abych to uřval. A napadlo mě, jaké by to asi bylo, kdyby dole ve vesnici třeba zdáli doléhaly ony čtené verše poezie. Že to je jako rozhlas z ampliónu na sloupech. Hned se mi objevila vize, že člověk půjde po Praze a bude to tam někde znít. A bylo to... Zatáhl jsem do nápadu tvůrce objektu Jitku Tomsovou a Víta Ježka, s výběrem mi pomáhal taky Petr Borkovec. Potom ale projekt nějakou dobu stál a taky jsme zdlouhavě řešili autorská práva...
Lidovky.cz: Jak bude poeziomat fungovat? Máme si to představit podobně jako u klasického jukeboxu - tj. za určitý finanční obnos jedna báseň?
Ano, klasický jukebox, jen místo písně bude báseň. A zadarmo. Ona vlastně báseň a píseň je celkem podobný útvar.
Aktivista Ondřej Kobza spolu se starostkou Prahy 2 Janou Černochovou a režisérem Janem Hřebejkem instalovali na Náměstí Míru stolek se šachovnicí
Lidovky.cz: Jaké básně si v poeziomatu bude moci kolemjdoucí pustit a kdo je namlouval?
Bude v něm 20 autorů, například Magor Jirous, Vladimír Holan, Jaroslav Seifert, Jáchym Topol, Zbyněk Hejda, Egon Bondy nebo J. H. Krchovský. Namlouvali je sami básníci, lidi uslyší přímo jejich hlasy.
Lidovky.cz: Plánujete v Praze i další poeziomaty?
V Praze v tuto chvíli ne. Další poeziomaty chceme umístit v některých mimopražských městech, ať se všechno nekoncentruje jen do Prahy. Plánujeme ho umístit například v Ústí nad Labem, v dubnu potom taky v Kyjevě, kde spolupracujeme s ředitelkou tamní pobočky Českého centra Lucií Řehoříkovou. A postupně budu poeziomaty určitě nabízet i do dalších světových metropolí. Přece jenom, piána a šachy, které jsme dělali, už vždycky někde byli. Poeziomat je ale v jistém smyslu vynález.
Lidovky.cz: Jak aktuálně funguje podobný projekt, veršomat, který měl být umístěn na Kampě?
Ten by měl být nainstalován zhruba za měsíc. Vybíral jsem na něj peníze přes crowdfundingový portál katalyzator.cz, přístroj vymyslel a vyrobil můj kamarád Bořivoj.
Lidovky.cz: Kdo poeziomat financoval? Jakou má cenu?
Poeziomat vyšel na hruba 200 tisíc korun a pomohl mi s ním majitel DOXu, donátor Václav Dejčmar a projekt BU2R.
Lidovky.cz: Už máte v hlavě další projekty pro oživení veřejného prostranství?
Máme v plánu solární lavičky, kde si lidé budou moci nabít své mobily a pravděpodobně z nich budou moci poslouchat i naše nahrané básně. Bude to taková další verze poeziomatu. Ve formě lavičky a nabíječky. Mám také přislíbeno půjčení pošty v Jindřišské, kde bych chtěl v dubnu uspořádat koncert. Zatím nemohu prozradit, koho jsme oslovili.
