Lidovky.cz

Co děláte špatně? Na odpověď nejsme připraveni, opakuje norský úřad Michalákové

Česko

  5:00
PRAHA - Proč vám nevrátíme děti? Otázky pošlete písemně, pak vám odpovíme, zaznělo na lednové schůzce norského sociálního úřadu s Evou Michalákovou, které Barnevernet před čtyřmi lety odebral oba syny. Server Lidovky.cz získal detaily z uzavřeného jednání.

Na případy odebírání dětí norským sociálním úřadem Barnevernet poukázala kauza Češky Evy Michalákové. foto: ArchivMAFRA

Kdo se schůzky účastnil

  • Eva Michaláková
  • Janne Fjelnsethová - norská advokátka matky
  • Pavel Hasenkopf - český advokát matky
  • Jitka Chalánková - přítelkyně matky, poslankyně Parlamentu ČR
  • Gabriela Jáčová - velvyslanectví ČR v Oslo
  • Milan Rusniak - tlumočník
  • Johannes Meyer-Myklestad - advokát města
  • Lene Grendalová - vedoucí OSPOD
  • Solveig Kvernstuenová, Ingvild Geveltová - referentky OSPOD

Na městském úřadu v norské obci Nedre Eiker, který leží jihozápadně od Oslo, se 20. ledna konala schůzka Evy Michalákové se sociálním úřadem Barnevern. Spolu s ní se tam sešla i skupina právníků, velvyslanců a politiků, aby při debatě s odborem pro sociálně-právní ochranu dětí posunula jednání o vrácení chlapců Denise a Davida zpět jejich matce.

„Matka souhlasí s tím, že všichni účastníci uslyší o případu vše. Tlumočník je nestranný a nemá soukromé vazby k žádné ze zúčastněných osob,“ uvedla na úvod Lene Grendalová, vedoucí Barnevernu v Nedre Eiker, která schůzku vedla.

Téměř tříhodinové jednání však žádný závěr nepřineslo. Dokonce se zdá, že situace mezi oběma stranami je ještě více komplikovaná, než se až doposud zdálo.

Barnevernet přednesl podmínky, které měl stanovit devítiletý Denis:

  • setkání bude trvat jen 15 minut;
  • pěstouni budou přítomni;
  • Denis bude moci ze setkání odejít, kdy bude chtít;
  • matka nesmí Denise objímat;
  • matka nesmí Denise zvedat;
  • chlapec nesmí být fotografován;
  • matka se nesmí chlapce ptát na to, zda za ní přijede na návštěvu nebo zda pojede do ČR.

Prvním bodem jednání bylo nedodržení rozsudku soudu Borgarting lagmannsrett z roku 2014, který Evě Michalákové přiznal dvě setkání s dětmi za rok, a to po dvou hodinách. „Český advokát matky tuto skutečnost komentuje s tím, že rozsudek nebyl respektován, protože byl realizován pouze jeden styk matky s dětmi,“ napsal Barnevern do zápisu. Na připomínku Pavla Hasenkopfa úřad oponuje, že se „s Denisem o tom bavil“, a že chlapec před i po setkáních s matkou „vykazuje reakce“, a proto se druhá schůzka nekonala.

„Je normální, že děti, které nežijí se svými rodiči, mají po setkání reakce. Spíše by bylo neobvyklé, kdyby je neměly,“ argumentovala Eva Michaláková s tím, že podmínky prezentované Barnevernem „nevypadají jako z hlavy devítiletého chlapce“. Podle zvukových záznamů, které matka pořizuje na každé schůzce, se prý tvrzení úřadu od skutečnosti liší. „Panuje pochopení pro to, že okolo Denisových výroků je nejistota,“ uvedl na výtku stroze Barnevern.

„Otázky pošlete písemně“

Během schůzky se Eva Michaláková přibližně pětkrát zeptala, proč děti stále zůstávají v pěstounské péči a proč se podle úřadu není schopná o syny postarat. „Matka chce vědět, co dělá špatně a co tedy může dělat jinak. Orgán sociálně-právní ochrany dětí nechce procházet všechny obavy o matčině neschopnosti vykonávat rodičovskou péči,“ napsal Barnevernet do zápisu.

Barnevernet nemá pro děti pochopení, říká bývalá pracovnice norského úřadu

Přestože matce odebral děti už před čtyřmi lety, na takové dotazy prý „není připraven“, sdělila vedoucí schůzky Grendalová. „To bude zodpovězeno později písemně. Takové otázky by měly být zaslány před jednáním,“ stojí v dokumentu.

Krátce poté Barnevernet matku požádal, aby mu vydala pasy dětí. To Eva Michaláková i její advokáti odmítli s tím, že cestovní doklady jsou vlastnictvím českého státu, a proto je vydat nemůže. „Orgán sociálně-právní ochrany dětí zvažuje, že předloží návrh na zbavení rodičovské zodpovědnosti,“ reagoval na to norský úřad. Poté matku krátce seznámil s aktuálním vývojem obou chlapců a informoval ji také o zdravotním stavu.

V závěrečném shrnutí Barnevernet opakovaně uvedl, že se matka na schůzce často dotazovala, proč děti nemohou být vráceny do její péče. „Orgán sociálně-právní ochrany dětí uvádí, že pokud bude mít matka dotazy, může je poslat orgánu sociálně-právní ochrany dětí v dopise nebo e-mailu a odpověď dostane písemně,“ napsal úřad. „Matka má hodně dotazů, na které chce slyšet odpověď. Orgán sociálně-právní ochrany dětí žádá, aby otázky byly poslány písemně, a pak na ně matka dostane odpověď,“ zdůrazňuje se ještě jednou v úřední listině.

Proti oficiálnímu zápisu z jednání se skrze svého advokáta Pavla Hasenkopfa Eva Michaláková ohradila. Podle její zvukové nahrávky je prý dokument příliš strohý. Úřadu v Nedre Eiker plánuje adresovat stížnost. Kromě neschopnosti úřadu odpovědět na to, proč je matka údajně neschopná se o děti postarat, si stěžuje také na nedodržování podmínek ohledně schůzek s chlapci, které stanovil soud.

Kauza Michaláková v čase

  • Květen 2011 - Norská sociální služba rozhodla o odebrání dětí českým manželům Michalákovým a o jejich umístění do přechodné pěstounské péče. Eva a Josef Michalákovi se v Norsku usadili po svatbě v roce 2005, manžel zde již dříve dlouhodobě žil. V roce 2005 se jim narodil syn Denis, v roce 2008 syn David. Všichni mají české občanství. Důvodem předběžného opatření úřadu bylo podezření ze strany mateřské školy, že otec syny sexuálně zneužívá. Policie začala vyšetřovat otce dětí, následně i matku. Manželé se později rozvedli.
  • Únor 2012 - Krajská komise pro sociálně-právní ochranu dětí rozhodla o svěření dětí do stálé pěstounské péče, děti se dostaly každé do jiné rodiny. Matka získala právo na kontakt s nimi čtyřikrát ročně pod dohledem úřadu, otec právo nezískal.
  • Červenec 2012 - Norský okresní soud potvrdil zbavení péče obou rodičů a nepřiznal jim možnost kontaktu. Matka se odvolala.
  • Leden 2013 - Norská policie ukončila vyšetřování, zneužívání neprokázala, vyšetřování zastavila a obvinění nepadlo.
  • Březen 2013 - Odvolací soud přiznal matce právo kontaktu s dětmi dvakrát ročně po dvou hodinách. Matka podala dovolání.
  • Listopad 2013 - Eva Michaláková se obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten její stížnost nepřijal.
  • 12. června 2014 - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že nechá vypracovat zprávu o postupu českých vlád v kauze. Uvedl to během interpelací na dotaz poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09), která se případu věnuje. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek Chalánkové už dřív odpověděl, že velvyslanectví v Norsku žádalo tamní ministerstvo zahraničí nótou o vysvětlení. Norové sdělili, že ČR se řízení neúčastní, proto jí nemůže dávat informace.
  • 4. prosince 2014 - Prezident Miloš Zeman oznámil, že je připraven se v případě potřeby osobně vložit do případu. Upozornil, že matka chlapců ještě nevyužila všechny možnosti.
  • 9. prosince 2014 - Sněmovna schválila usnesení, kterým vládě uložila vyvinout maximální úsilí k vrácení chlapců do ČR, pokud by norská strana nechtěla spolupracovat na jejich svěření do péče českých příbuzných.
  • 22. prosince 2014 - MZV předalo norskému velvyslanectví diplomatickou nótu ve prospěch chlapců. Stát v ní nabídl záruku, že v ČR na chlapce a jejich rodinu dohlédne.
  • 14. ledna 2015 - Senát požádal vládu, aby vyvinula mimořádné úsilí k vyřešení případu Michalákových.
  • 20. ledna 2015 - Poslankyně Chalánková řekla, že Michaláková bude moci zřejmě děti vídat ještě méně, dvakrát ročně 15 minut. Matka na to přistoupila na jednání s norskou sociální službou. Podle norského velvyslanectví v Praze sociální služba neodebrala Michalákové syny bezdůvodně. Nařízení péče u pěstounů bylo dle ambasády "nutné a naléhavé" a matka českým úřadům o případu předala jen neúplné informace.
  • 21. ledna 2015 - Premiér Sobotka oznámil, že se obrátil na norskou premiérku se žádostí o důkladné posouzení případu. Norská strana zareagovala nótou. Norské úřady podle ní mají zájem v kauze přímo spolupracovat s českými. Sobotka na jednání s norskou velvyslankyní "vyjádřil znepokojení" nad tím, že by se Michaláková měla se svými dětmi stýkat méně než dosud.
  • 26. ledna 2015 - Ministr Zaorálek předal norské velvyslankyni už druhou nótu. Žádal v ní, aby norské úřady začaly s českými spolupracovat. O případu mluvil také šéf sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) s norským protějškem Olemicem Thommessenem.
  • 8. února 2015 - Prezident Miloš Zeman přirovnal v tisku norskou sociální službu k nacistickému výchovnému programu Lebensborn. Svá slova označil za hyperbolu, prezidentovo vyjádření přesto norské úřady označily za "nerozumné".
  • 10. února 2015 - Premiér Sobotka prohlásil, že ČR nepoleví v diplomatickém tlaku v kauze bratrů Michalákových.
  • 20. února 2015 - Sobotka ve Sněmovně řekl, že na svůj dopis dostal od norské premiérky jen obecnou odpověď. Podle něj Norsko význam případu pro ČR zatím dostatečně nevyhodnotilo.
  • 13. března 2015 - Eva Michaláková se v Norsku po roce setkala s mladším synem. Starší na schůzku nedorazil.

Zdroj: ČTK

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.