Současně by ale kvůli promeškání termínu musel Ústavní soud případnou stížnost proti odsuzujícímu rozsudku odmítnout. Lhůta pro podání totiž trvá 60 dnů od obdržení rozsudku.
Žádné přesuny, rozhodl soud o žádosti Kajínka na přemístění |
Jedinou možností pro zvrácení rozhodnutí soudu by pro Kajínka bylo objevení nových skutečností v případu. Sám Rychetský přitom tuto, byť dramatickou, možnost neodmítá. Jednak podle něj „...bylo několik pokusů už podaných, ale vždy příslušný soud řekl, že to nejsou nové důkazy.“ a navíc ani on sám nemá na kauzu jasný názor ať už ve prospěch Kajínka nebo proti. Nějaký obrat tedy nevylučuje.
Jedna z věcí, kterou Rychetskou vyzvedl jako poněkud nejasnou, je fakt, že policista, který věděl o schůzce Kajínka s jeho obětí, byl zproštěn obžaloby. Stejně tak muž obviněný z najmutí vraha.
Rychetský již dříve přitom o kauze Kajínek řekl, že: „Pokud tu vraždu nespáchal pan Kajínek, tak ji spáchal asi někdo od policie. (…) To byl evidentně případ, kdy policie spolupracovala s podsvětím.“
Soudy poslaly dvaačtyřicetiletého Kajínka za mříže na doživotí za to, že v květnu 1993 zastřelil v Plzni podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce. Vraždy si prý objednal podnikatel Antonín Vlasák. Kajínek vinu stále popírá a trvá na své nevině.
Kajínek zaplnil přední stránky novin i na podzim 2000. Trestanec tehdy utekl z nejpřísněji střežené české věznice Mírov na Šumpersku. Policie ho asi po měsíci a půl dopadla v pražském bytě Marie Černé, manželky orlického vraha.
V případu se neustále spekuluje o roli elitního kriminalisty Ladislava Kadeřábka. Krátce před vraždou se policisté chystali Jandu zatknout, ale zásah pak odložili. Janda byl mezitím zavražděn. Podle spekulací Kadeřábek příkazem k přeložení akce Jandovu smrt umožnil. Ten ale tvrdí, že změně termínu nerozhodl sám.
Právě znalost o termínu schůzky, na které byl Janda zabit a rozhodnutí o odložení zatčení Rychetský v pořadu Partie zmínil jako zvláštní.
