Obnovu dříve zastaveného trestního řízení povolil pražský městský soud v srpnu 2012. Případ se pak po rozhodnutí vrchního soudu, ke kterému se Tykač odvolal, vrátil do fáze po sdělení obvinění a policie ho začala vyšetřovat. Nyní spis předala státnímu zástupci, který rozhodne, zda obžalobu podá, nebo rozhodne jinak.
Případ znovu otevřel v roce 2012 podnikatel František Bušek, dříve známý pod jménem Chobot. Soud jej vyslechl jako svědka v hlavním líčení se dvěma muži - někdejším úředníkem ministerstva financí a jednatelem firmy, jež se zapojila do obchodů s akciemi fondů. Bušek mimo jiné vypověděl, že Tykačovi pomáhal CS fondy vytunelovat.
Oba obviněné soud nakonec osvobodil. Státní zastupitelství pak žádalo vzhledem k výpovědi obnovu řízení v případu Tykače, o čemž rozhodoval Městský soud v Praze a uvedl, že zastavení stíhání žalobcem v roce 2007 bylo ve světle nových informací předčasné. Výslechy dalších svědků podle něj mohou přinést nové důkazy.
Tykačův advokát Jan Kocina ve středu sdělil, že chápal nutnost nového vyšetřování, předpokládal ale znovu zastavení trestního stíhání, protože se v kauze nic nezjistilo. „Věřím, že se státní zástupce po vyhodnocení celého spisu rozhodne trestní stíhání zastavit,“ dodal obhájce. Nové svědectví podle Tykačova mluvčího Jana Chudomela přednesli „vyděrači, kteří se přitom sami přiznali k účasti na vykradení CS fondů“.
ČEZ vedl s Tykačem ’uhelnou válku'. Teď řeší, zda mu prodá elektrárnu |
Bušek hovořil před soudy opakovaně - nehrozilo mu totiž trestní stíhání, protože ve vztahu k němu je případ promlčený. Popisoval svou údajnou roli v zamaskování nelegálních pohybů peněz a to, jak prý Tykač vše organizoval. Tykač jeho výpověď označil za lživou.
Spolumajitel Motoinvestu i uhlobaron
PAVEL TYKAČ
|
Rozhodování o obnově řízení se týkala také dalších tří lidí, u kterých ji ale soud nepovolil. Jedním z nich byl Tykačův kolega z těžebního byznysu, tehdejší místopředseda představenstva Czech Coal Jan Dienstl.
Zpochybňovaná transakce se odehrála v roce 1997, šlo o převod majetku CS fondů v hodnotě přes 1,23 miliardy korun na účet makléřské firmy Umana u Plzeňské banky. Za tuto transakci fondy získaly akcie podniku Drůbež Příšovice, které měly podle obžaloby asi desetinovou tržní hodnotu. Peníze po několika převodech skončily na zahraničních účtech.
CS fondy počátkem roku 1997 ovládala prostřednictvím správcovské firmy skupina Motoinvest, Tykač byl jejím spolumajitelem. Podnikatel podezření opakovaně popřel, je prý obětí vydírání.
Tykačův majetek média odhadují na 30 miliard korun. Před lety získal 40 procent Mostecké uhelné. Druhého největšího producenta hnědého uhlí v ČR (nyní Czech Coal) Tykač definitivně ovládl v roce 2011, za zbývající část zaplatil podle médií zhruba deset miliard korun.
Kauza CS Fondy má kořeny až v roce 1997Shrnutí kauzy vytunelovaných CS fondů V březnu 1997 byl ze tří fondů spravovaných společností C.S. Fond převeden majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun na účet makléřské společnosti Umana. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze byly odčerpány z Plzeňské banky, která byla depozitářem fondu. Peníze se už zpátky získat nepodařilo - většina skončila na účtech v zámoří. CS fondy do února 1997 spravovala finanční skupina Motoinvest finančníka Pavla Tykače. Kvůli údajnému tunelu v CS fondech čelil Tykač v letech 2006 až 2008 obvinění, jeho stíhání však žalobci zastavili. Kauzu znovu otevřel začátkem roku 2012 kontroverzní podnikatel František Bušek (dříve Chobot), který oznámil, že Tykačovi pomáhal fondy vytunelovat. V lednu 2013 proto bylo Tykačovo stíhání obnoveno a policie se mu pokusila zajistit majetek v hodnotě 100 milionů korun. Podle dnešních informací České televize policie navrhla Tykače obžalovat z podvodu. Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů už čtyři nepodmíněné tresty. Jednatele společnosti Umana Josefa Matoulka a Vladislava Nadě poslal Vrchní soud v únoru 2007 do vězení na osm a pět let. Týž soud potrestal i makléře Umany Tomáše Roitha a šéfa představenstva investiční společnosti CS Fond Václava Vojtíška, kterým vyměřil shodně čtyři roky vězení. V minulosti byli v souvislosti s CS Fondy stíháni také bývalý ředitel Finančně analytického útvaru ministerstva financí (FAÚ) Jan Kudlík a jednatel firmy Crassus Petr Müller. Kudlík byl viněn z toho, že jako šéf FAÚ nezabránil transakci, při které peníze z fondů odtekly za hranice. Müllera obžaloba vinila mimo jiné z toho, že se zapojil do obchodů s akciemi CS Fondů. V dubnu 2012 soud Kudlíka i Müllera pravomocně osvobodil. Kvůli vytunelování CS Fondů jejich pokračovatel, otevřené fondy Akro, požadoval po státu více než miliardové odškodné s odůvodněním, že úředníci nepozastavili převod peněz do zahraničí. Prvoinstanční soud Akru v lednu 2005 vyhověl, verdikt ale zrušil odvolací soud. V listopadu 2013 Městský soud v Praze rozhodl, že stát má zaplatit společnosti Akro přes 2,1 miliardy korun. Ministerstvo financí peníze ještě koncem roku 2012 vyplatilo, ale zároveň podalo proti rozsudku dovolání. Loni v červnu Nejvyšší soud nařídil projednat spor mezi Akrem a státem znovu. |
