Kdo je Jindřiška Syllová
|
„Rezignovala jsem 1. dubna 2013, což bylo přesně dvacet let poté, co jsem nastoupila. Pak jsem ještě asi rok dosluhovala, protože mě pan kancléř (Petr Kynštetr; pozn. red.) nechtěl uvolnit. Teď jsme se nějak dohodli, bylo to v podstatě na můj návrh,“ uvedla Syllová na dotaz, proč odešla z postu ředitelky Parlamentního institutu.
Syllová v institutu sice zůstala, sestoupila ale o dva stupně níže. Z ředitelky nepřešla například na pozici šéfky oddělení, ale stala se řadovou referentkou pro obor ústavního práva. To také vyučuje na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
„Vždy je důvodů více, jsou i osobní či rodinné, ale já jsem si řekla dvacet let a dost,“ zopakovala. „Jsou za tím i jiné důvody, ale tento je hlavní. Nic dalšího už říkat nebudu, rozhodla jsem se sama a nechci rozšiřovat další pověsti,“ odmítla věc dále komentovat.
Vztahy na pracovišti po dvaceti letech
Každý vedoucí pracovník se prý musí hodně citově angažovat u svých podřízených. A když třeba někteří odejdou a přijdou za ně noví, musí začít od znova. „To víte, když někde sedíte dvacet let, tak jsou různé vztahy. Tak to je,“ dodala se smíchem Syllová.
Podle oficiálního sdělení mluvčího sněmovny byla důvodem rezignace pedagogická činnost Syllové. „Rozhodla se více věnovat pedagogické činnosti, a proto opustila ředitelskou pozici, na které jí nahradil její dosavadní dlouholetý zástupce dr. Štěpán Pecháček,“ uvedl ředitel tiskového odboru Roman Žamboch.
Lež kancléře sněmovny přikryla poslance, kteří létali z Ostravy do Prahy |
Jeho tvrzení ale popřela sama Syllová. „Ne, to neplatí,“ odmítla tvrzení s tím, že vyučování se věnuje už více než patnáct let. „Není to tak, že bych nyní chtěla více pracovat na fakultě a méně tady. Důvod je ten, že jsem byla z vedení unavená,“ vysvětlila. Nesoulad mezi jednotlivými vysvětleními naznačuje, že mohla začít skřípat i komunikace s jejím nadřízeným - Petrem Kynštetrem. Ten kancelář sněmovny vede už pětadvacet let.
Parlamentní institut
|
