Misi musí ještě schválit vláda, řekl v pátek na tiskové konferenci ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Vyslání by mělo stát do 15 milionů korun. Čeští piloti na Islandu působili již loni na podzim. O možném návratu gripenů na Island jako první informovaly ve čtvrtek Lidovky.cz.
O nasazení stíhaček na Islandu požádala Česko Severoatlantická aliance. Důvodem podle ministra je, že se kanadské vzdušné síly účastní útoků proti takzvanému Islámskému státu. „Je to vlastně nepřímo i náš příspěvek k tomuto boji s tím jedním z nejvážnějších současných bezpečnostních rizik, která nás sužují,“ řekl Stropnický.
Čtyři stíhačky na ostrahu, jedna záložní
Na Island by podle něj mělo odletět pět strojů. Čtyři budou nasazeny na ostrahu, jeden bude záložní. Při přeletu budou, stejně jako na podzim, tankovat za letu. Piloty bude doprovázet i český pozemní personál. Celkem by mělo být od 20. července do 20. srpna nasazeno 65 až 70 vojáků. Náklady na misi budou podle Stropnického do 15 milionů korun. Mohly by se ještě o několik milionů snížit, pokud Švédsko zajistí nákladní dopravu.
NATO žádá Prahu: Vyšlete gripeny na Island, létají tam ruské bombardéry |
Vláda by se operací měla zabývat za 14 dnů. „Nepředvídám nějaký problém při schvalování,“ řekl Stropnický. Dodal, že o misi budou informovány obě komory Parlamentu.
Loňská islandská mise
Čeští stíhači absolvovali islandskou misi už loni na podzim, od 10. října. I tehdy islandský vzdušný prostor střežily čtyři české stroje, jeden byl záložní. Spolu s piloty na ostrov zamířilo i více než sedmdesát vojáků. Na domovskou základnu se gripeny vrátily 4. prosince.
Havárie maďarského gripenuPříčinou úterní havárie maďarské stíhačky JAS-39 Gripen u letiště v Čáslavi na Kutnohorsku nebyla podle armády technická závada, řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Vyšetřování podle něj pokračuje, účastní se ho odborníci z ČR, Maďarska a Švédska. Oba piloti, kteří se při nehodě museli katapultovat, jsou podle Stropnického v pořádku v Maďarsku. |
Čeští stíhači střežili vzdušný prostor nad ostrovem a jeho teritoriálními vodami v rámci společného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO. Několikrát byli uvedeni do vyšší pohotovosti, k ostrému startu ale povoláni nebyli. Do vzduchu se dostali díky cvičným letům.
Island nemá vlastní armádu a poblíž jeho vzdušného prostoru údajně narůstaly aktivity ruských vzdušných sil. Dříve se česká armáda podílela na zajišťování bezpečnosti vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska.
