„Předsednictvo nyní uvedlo do chodu reformní proces, který naši předchůdci považovali za nutný už od konce 60. let, ale stále ho tlačili před sebou. Nyní se ho podařilo uzavřít. A úspěch nám dává za pravdu,“ řekl v neděli předseda bavorského sudetoněmeckého sdružení Steffen Hörtler. „Připravenost Čechů spolupracovat s námi při zpracování bezpráví spáchaného při vyhnání zřetelně vzrostla po přijetí našich reforem,“ doplnil.
Sudetští Němci už nechtějí zpátky svůj majetek zabavený po odsunu |
Hörtlerova slova, který za změnu stanov poděkoval nejvyššímu představiteli SL Berndu Posseltovi, odměnilo několik tisíc shromážděných sudetských Němců dlouhým hlasitým potleskem. Jen ojediněle zaznívaly nesouhlasné hlasy.
Sudetští Němci vypustili v březnu ze stanov zmínky o právu na domovinu a o vrácení zkonfiskovaného majetku. Namísto toho nyní stanovy mluví o odsouzení nezákonných vyvlastňování kdekoli ve světě a o vytvoření spravedlivého uspořádání, v němž bude garantováno právo národů na sebeurčení.
O vysídlení sudetských Němců z Československa a o násilí s ním spojeným je třeba mluvit, aby se podobné události ve světě už neopakovaly, řekl v neděli na sjezdu v Augsburgu nejvyšší představitel Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) Bernd Posselt. Ve svém půlhodinovém projevu často mluvil o smíření s Čechy, ani jednou nezmínil takzvané Benešovy dekrety.
„Je pro nás zásadní, aby se bez zkrášlování a bez zamlčování mluvilo o zločinech vyhánění ve smyslu ‚už nikdy více‘. Jen tak můžeme dosáhnout toho, že už se tyto zločiny nebudou stále dokola opakovat,“ prohlásil Posselt.
Část sudetských Němců se nechce vzdát boje za majetek zabavený po odsunu |
„Vyhnání nebylo vedlejší škodou druhé světové války, byl to chladnokrevně naplánovaný válečný zločin,“ řekl Posselt. Zdůraznil, že SL nechce popírat příčinné souvislosti a že si je vědomo toho, že někteří sudetští Němci se v době nacistické vlády vážně provinili. „Neexistuje ale žádná kolektivní vina. Vina je osobní kategorie,“ uvedl.
Posselt rovněž mluvil o potřebě smíření sudetských Němců s Čechy. Dobrým příkladem podle něj je spolupráce při obnově pohraničí a společné hledání kořenů jednotlivých obcí. Naopak se vůbec nezmínil o dekretech československého prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě byli sudetští Němci po druhé světové válce zbaveni občanství a majetku, než byli vysídleni. Benešovy dekrety přitom v minulosti byly na sudetoněmeckých sjezdech pravidelně terčem tvrdé kritiky.
Nejvyšší představitel sudetských Němců také ocenil krok města Brna, které vyjádřilo lítost nad odsunem německy mluvícího obyvatelstva, při němž zemřelo 1700 lidí. Poděkoval také českému vicepremiérovi Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL), který na sjezdu vystoupil prostřednictvím předtočené zdravice a oslovil sudetské Němce jako krajany.
Zhruba 2,9 milionu sudetských Němců podle dekretů prezidenta Edvarda Beneše přišlo po druhé světové válce o občanství a majetek, než byli na základě dohod vítězných válečných velmocí vysídleni z bývalého Československa. Krajanské sdružení dekrety dlouhodobě kritizuje, podle něj se v nich promítl princip kolektivní viny vůči všem německy hovořícím obyvatelům Československa. Dekrety stále zůstávají součástí českého právního řádu, čeští představitelé na ně ale pohlížejí jako na „právně vyhaslé“.
