Lipták byl v Kralupech nad Vltavou okresním prokurátorem v roce 1953. Obžaloba mohla být podána po tak dlouhé době, protože zločiny komunismu se podle zákona nepromlčují. Podle mělnické žalobkyně Jaromíry Petrášové je Lipták podezřelý z vystěhování několika rodin. I když si stěžuje na špatné zdraví, žalobkyně si myslí, že může k soudu přijít.
„Máme písemné materiály. Důkazy ve spisu jsou. Obžalovaný se tehdy zúčastnil jednání o vystěhování a podepsal některé dokumenty,“ uvedla Petrášová. K výpovědi u soudu jsou připraveni také potomci sedláků. Informaci přinesl jako první deník Mladá fronta Dnes.
Zemřela Ludmila Brožová-Polednová, prokurátorka v procesu s Horákovou |
Petrák působil v komisi, která o vystěhování soukromých rolníků kvůli získání jejich půdy pro zemědělská družstva rozhodovala. Za zneužití pravomoci mu hrozí až deset let vězení. Za násilnou kolektivizaci ale v Česku zatím padly jen dva podmíněné tresty v Olomouci a v Rakovníku.
Policie v posledních sedmi letech prověřovala více než 350 případů, kdy komunisté v 50. letech šikanovali sedláky a vykazovali je z domovů. Obžaloba na Liptáka je třetí za násilnou kolektivizaci, další dva muži jsou obviněni.
