Server Lidovky.cz oslovil členy poslaneckého výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu s otázkou, jak hodnotí působení Marcela Chládka na rezortu školství a kdo je podle nich ideálním adeptem na nového ministra.
Anketa1. Jak si Marcel Chládek vedl v pozici ministra školství? 2. Co se mu ve funkci povedlo? 3. V čem se mu naopak nedařilo? 4. Kdo je podle vás vhodným kandidátem na nového ministra školství? |
Marta Semelová (KSČM)
1. Považuji ho za odborníka, který posunul školství dopředu a snažil se napravovat chyby svých předchůdců.
2. Uspěl v tom, že byl přijat školský zákon, který připravoval, dokázal kompromis s reprezentací vysokých škol. Zastal se učitelů v tom smyslu, že vyjednal vyšší platy a také pomůcky do škol, a zároveň vytvořil pracovní skupinu, která má na starosti kariérní systém a připravuje také nový školský zákon, kde jsou jednotné přijímací zkoušky na střední školy.
3. Při jednání o státním rozpočtu na další rok trval na tom, aby se navýšily peníze na platy učitelů i pedagogických pracovníků. Pan (Andrej) Babiš to zatím odmítá. A předkládal návrh na omezení financování soukromého církevního školství, čímž narazil ve vládní koalici, to se mu také nepodařilo. Bohužel. Neřekla bych ale, že selhal, to v žádném případě. Spíš to nedokázal prosadit vzhledem ke koalici.
4. Mrzí mě, že končí, považuji ho za jednoho z nejlepších ministrů za poslední roky. Nový ministr musí být člověk, který je z praxe, zná konkrétní problémy školství a zároveň je komunikativní.
Bohuslav Svoboda (ODS)
1. Nebyl to ideální ministr školství, protože rozjel celou řadu nápadů, které se dílem realizovaly a dílem nerealizovaly. V tuto chvíli je na stole novela vysokoškolského zákona, se kterou já jako bývalý děkan lékařské fakulty nejsem spokojen.
2. Diskuze okolo vysokoškolského zákona i státních maturit se stala diskuzí velmi intenzivní. Možná i to jeho odvolání může znamenat, že tato veřejná diskuze vedla k vytříbení názorů a ke změně postu ministra.
3. Vysokoškolský zákon je jedna věc. Druhá věc je jednání okolo státních maturit, což je také věc složitá. On vybral variantu, která z mého pohledu není úplně nejšťastnější. Jeho názory nebyly úplně akceptovatelné, měl skutečně velmi svérázný pohled na školství.
4. Máme před sebou dva velké základní problémy. První problém je základní a střední školství a další je otázka vysokých škol. Školství je oblast, kde bychom měli zahodit všechny politické názory i lobbistické zájmy, protože budoucnost této země je na vzdělaných lidech a musíme hledat optimální variantu bez ohledu na to, jestli to vyhovuje nějakým zájmům či mocenským strukturám.
Jiří Zlatuška (ANO)
1. Myslím si, že ho měli vyměnit už dávno.
2. Já jsem k němu po věcné stránce velice kritický. Záleželo mu na mediální prezentaci, osobním zásahu, potřeboval vidět záře reflektorů. Toto pro mě absolutně převažuje všechno ostatní.
3. K oblasti školství přistupoval zhruba stejně jako ke svým podřízeným. Bez velkého vhledu, s uplatňováním mocenského postavení, nerespektoval to, co bylo domluveno v koaličním programu a občas dělal věci, které byly v přímém rozporu s ním. Například snaha o zavádění zkoušek na školy, tedy umělé zpřísňování podmínek ke studiu, což je v rozporu se snahou poskytovat příležitosti ke vzdělání i mládeži, která pochází z nepodnětného, sociálně problematického prostředí.
4. Můžu říct jen tolik, že to má být někdo jiný než pan Chládek. Rezort patří sociálním demokratům, takže je to jejich rozhodnutí. Ten člověk musí chápat, k čemu má vzdělávání sloužit, to je podpora sociální mobility a toho, aby se děti podle svých schopností dostaly někam jinam, kde by je jinak drželo sociální či rodinné prostředí.
Jiří Mihola KDU-ČSL
1. Výhodou bylo, že ke školskému prostředí měl vztah, sám byl učitelem, k problematice základního či středního školství měl blízko. To je určitě bonus. Lidský či komunikační problém jsem s ním neměl. Vždycky se mi ale zdálo, že toho před sebou tlačí hodně zároveň, chtělo by to více systematičnosti a tak dostahovat výsledku.
2. Je na stole novela vysokoškolského zákona, jakkoli ji mnozí kritizují, tak na ní panuje shoda mezi těmi, kterých se týká. Pak také novela zákona o pedagogických pracovnících a změna nedůstojného žoldnéřství najímání učitelů, kdy deset měsíců pracovali a na dva měsíce šli na pracovní úřad. Řadu věcí ale nelze hodnotit.
3. Vždycky je to otázka kvality, například zdali nemohl být vysokoškolský zákon ještě ambicióznější. Obecně byl problém, že věcí řešil naráz více, proto není možné některé vyhodnotit, jsou dobře nastartované a připravené, ale na to zhodnocení je brzy.
4. Nejdůležitější je, aby v rezortu byla stabilita. Nejde o personální výměny, i když to také není dobře, ale o změnu koncepce. Přepřahání vede k tomu, že jeden strhá koncepci předchozího. Musí to být člověk, který má ke školství vztah a samozřejmě koncepci.
Poslankyně Ivana Dobešová.
Ivana Dobešová (ANO)
1. Když vezmu kroky z hlediska legislativy a úpravy zákona 561 a 563, tak rozhodně byly ku prospěchu školství.
2. Rozhodující byl zákon 563 o pedagogických pracovnících, kde končila výjimka k pro nekvalifikované pedagogy a hrozila kolapsem části malých škol. Další zákon byl o regionálním školství číslo 561. Tam byla snaha řešit i inkluzivní vzdělávání a zdravotně postižené žáky, to se ale nepodařilo vyřešit úplně ideálně. I tento krok byl ale správný.
3.Ve funkci byl rok a tři měsíce. Myslím si, že přidal platy pedagogům, ale v kategorii ředitelů mateřských škol a odborných pracovníků jsem s ním nesouhlasila, protože to byla kategorie, která dostala nejméně přidáno.
4. Pokud jde o obecné předpoklady, musí to být člověk odborně erudovaný a s praxí z terénu. A pokud jde o osobní vlastnosti, měl by to být dobrý vyjednávač i manažer, aby ukočíroval ministerstvo.
Konec Marcela Chládka |
