Lidovky.cz

‚Nežádoucí‘ Schwarzenberg: Je to vyznamenání od Putina, lezeme jim na nervy

Evropa

  13:33
PRAHA - Karel Schwarzenberg byl jeden ze čtyř českých občanů, kteří se ocitli na sankčním seznamu Ruské federace. On sám tento akt chápe jako víceméně symbolické gesto z Ruska ale i tak se cítí poctěn. „Jsem ve vynikající společnosti a je to vyznamenání i když už jsem něco takového zažil“, říká v rozhovoru.

Karel Schwarzenberg foto: MAFRA - Michal Šula

Lidovky.cz: Co podle vás vedlo Rusko k vytvoření tohoto seznamu?
Jde jen o protikrok k evropskému seznamu. A protože jsme žádný ruský ostrov nezabrali, bohužel, tak to museli podle jejich kritérií rozšířit po celé Evropě. Dát tam lidi, které nemají rádi.

Štětina už mi gratuloval, že jsme v dobré společnosti, směje se v Rusku nežádoucí Ženíšek

Lidovky.cz: Jak se díváte na podobu seznamu? Přeci jen, vrcholní politici na něm chybí.
To jsem taky vypozoroval. Musejí s nimi jednat, a proto je tam nedali. Dali tam ty, které nemají rádi, kteří jsou toho času například v opozici a nejsou partneři k jednání. To je i můj případ. Všichni ti, které Rusko potřebuje a musí s nimi jednat, se samozřejmě na seznamu neobjevili.

Lidovky.cz: Má ten krok nějaký smysl, když jde v podstatě o bezzubý ‚trest’?
Ne, je to jenom protikrok, demonstrace. Předvedli, že EU nemůže dát jejich lidi na seznam, aniž by si oni vytvořili vlastní. To je vše.

Lidovky.cz: Může být nová černá listina součástí Putinova divadla před ruským obecenstvem?
Ne, je to prostě tak, jak to známe. Když tady objevíte ruského špiona, diplomata a vykážete ho, tak Moskva automaticky vykáže nějakého českého diplomata, i když ten zaujímal pouze oficiální roli, rozumíte. To jsou takové obvyklé žertíky.

Komentář ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka:

„Budeme chtít vysvětlení. Pro tyto ruské kroky neexistuje právní základ. Naši reakci budeme koordinovat s partnery z EU.“

Lidovky.cz: Jak by mělo Česko zareagovat?
První věcí je, aby vůbec nějaká reakce byla. A teď k obsahu: Myslím, že bychom měli požádat Moskvu aby objasnila, čím přesně se tito čeští občané provinili. Teď přichází taková reakce z Německa a já nevidím důvod, proč bychom my měli být méně sebevědomí než Němci.

Lidovky.cz: A jste i pro jednotné stanovisko Evropské Unie?
To by bylo hezké. Ale neměl by to být protikrok na tento „protikrok“. Naše sankce se týkají lidí, kteří se podíleli na okupaci Krymu a válčí na Ukrajině. Bohužel, my teď nikde neválčíme ani jsme teď neokupovali žádný ruský ostrov, tak oni tam dali lidi, kteří jim zkrátka jdou na nervy.

Putinova černá listina: Do Ruska nesmí Schwarzenberg, Štětina či Füle

Lidovky.cz: Co bude následovat v samotném Rusku?
Myslím, že konkrétně tohle třeba přejde. Ale, bohužel, ta diktatura bude tužší a tužší, jako třeba teď ten zákon proti neziskovkám... Ne, ten postup je krok po kroku a ten režim se stává staronovou ruskou diktaturou. Za pár let se budeme dívat na ruskou zem a bude vidět, že jak carové tak Stalin i Putin to dělají stejně.

Lidovky.cz: Jak se cítíte, když vidíte své jméno na černé listině Kremru?
Beru to jako vyznamenání. Ano, když ten seznam čtete, tak tam jsem ve vynikající společnosti - zprava i zleva. Naposledy jsem něco takového zažil, když byl listopad 89 a ještě jsem po světě jezdil se švýcarským pasem. Požádal jsem o pas do Prahy a dostal jsem odpověď: Víte, že jste v Československu nežádoucí osoba. Tak teď tedy to konečně zase po nějakém čase slyším.

Jak se Češi ze sankčního seznamu angažovalo proti Rusku?

  • Karel Schwarzenberg (77) - předsedá zahraničnímu výboru Sněmovny (od prosince 2013) a stojí v čele TOP 09 (od listopadu 2009); exministr zahraničí (leden 2007- květen 2009 a červenec 2010- červenec 2013). Kroky Ruska na Ukrajině kritizuje dlouhodobě. Například ruské obsazení Krymu loni v březnu přirovnal k anexi Sudet Německem v roce 1938. V čele diplomacie mimo jiné v srpnu 2012 vyjádřil obavy, že vývoj v Rusku směřuje k omezování projevů občanské společnosti; reagoval tak na nepodmíněný trest vězení pro členky punkové skupiny Pussy Riot.
  • Jaromír Štětina (71) - novinář, europoslanec (od července 2014) a bývalý senátor za TOP 09 (listopad 2004-červen 2014). Po vypuknutí revoluce na Ukrajině na podzim 2013 několikrát navštívil Kyjev, kde podpořil protesty Ukrajinců v ulicích. Loni v květnu jako pozorovatel OBSE dohlížel na volby ukrajinského prezidenta. Moskvu kritizuje dlouhodobě, za což se stal podle svých slov nežádoucí osobou v Rusku už v 90. letech. Tehdy byl šéfredaktorem agentury Epicentrum (1994-2004) a jako reportér se specializoval na válečné konflikty v Evropě, Asii a Africe.
  • Marek Ženíšek (36) - místopředseda TOP 09 (od listopadu 2009). Od prosince 2013 je ve Sněmovně ve výboru pro evropské záležitosti a výboru pro obranu či v delegaci do Parlamentního shromáždění OBSE. Loni v březnu po ruské anexi Krymu ve Sněmovně neúspěšně navrhoval usnesení, v němž se hovořilo o "imperiálních nárocích Ruska" a možném ohrožení suverenity ČR a jež vyzývalo vládu k prosazování hospodářských sankcí vůči Moskvě. Loni v květnu jako pozorovatel OBSE dohlížel na volby prezidenta Ukrajiny. Letos začátkem roku podepsal mezinárodní apel Odvahu a vůli!, vzniklou v ČR, která vyzývá šéfy států NATO, Evropy a Austrálie k adekvátní reakci na agresivní politiku Ruska.
Autoři:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.