Dnes začneme vážně, aby si lidé uvědomili, jaké mají štěstí, že žijí v civilizované Evropě, mají co jíst a nemusí se bát, že je někdo bezdůvodně zabije. Ano nadáváme, kritizujeme rozčilujeme se, ale vlastně jsme šťastní a máme se dobře. Naše problémy je totiž sem tam dobré poměřit s něčím tak absolutním, jako je život v Severní Koreji ...
„Mapa Tábora 18 od Kim Hje-suk.Měli místnost, ve které mučili lidi, aby z nich dostali, s kým se v Číně setkali a jestli chtějí na Jih.“
Přinášíme příběh Kim Hje-suk, které bylo pouhých třináct let, když do jejich pchjongjangského bytu vtrhli ozbrojení agenti severokorejské vlády a celé rodině přikázali, ať je okamžitě následuje. Cesta vedla proti proudu řeky Tedong, až skončila v Pukchangu neboli Táboře 18 - nejstarším gulagu v Severní Koreji, kde totalitní režim internuje své ideologické nepřátele. Zde strávila 28 let.
Vyhladovělí vězni jedli lidi, vzpomíná severokorejská uprchlice na hrůzy koncentračního tábora
Souboj slov, gest a argumentů
Lidovky.cz se již od samého počátku důsledně věnují kauze bývalého hejtmana Davida ratha obviněného z korupce. (vše můžete nají zde) Před několika dny skončilo hlavní líčení a příští týden padne rozsudek. Přinášíme vám přehled těch hlavních argumentů, které u soudu padly. Na jedné straně vyhroceného a někdy až osobního sporu stojí obžalovaný Rath a proti němu státní zástupce Petr Jirát. Oba na svou adresu nešetří ostrými slovy.
David Rath versus Petr Jirát. Kdo z nich má pravdu?
Podle exhejtmana je celý soud podjatý a manipuluje důkazy, podle protistrany Rath jen vypouští kouř kolem nezvratných důkazů a sám se vyhýbá těm, které jasně dokazují jeho vinu.
Kauza Rath vs. Jirát. Kdo z nich blábolí, lže a překrucuje důkazy
Sex, drogy a rock n’ roll. Vlastně jen sex....
Byla 60. a 70. léta v socialistickém Československu opravdu tak plná sexu? Byl sex výpustným ventilem tlaku a šedi doby? Nebo je to jen nostalgické vyprávění, které se v řeči pamětníků prostě nenápadně mění na skutečnost?
Příloha Orientace Lidových novin přinesla rozhovor se spisovatelem Janem Faktorem, který přináší svůj pohled na tuto dobu.
Byt Jiřího Muchy na Hradčanech byl místem rafinovaných erotických her
„Lidé měli za socialismu prostě víc času, v pracovní době si chodili nejen odstát fronty a vyřizovat nákupy. Dost se tehdy i lenošilo – tak proč by se v pracovní době nemělo souložit? V šedesátých letech se lidem do sexu Státní bezpečnost moc nepletla, začali i tohle používat až v sedmdesátých,“ uvedl spisovatel v rozhovoru.
Tento sociologický fenomén je popisován i jinde a je připisován právě době, kdy lidé nemohli budovat kariéru, vydělávat peníze a sex byl prostě „oblíbenější“ než jindy.
Pamatujete tuto dobu? A bylo to opravdu tak? Čím byl sex za normalizace? Pokud se k tomuto fenoménu chcete vyjádřit, prosím napište na adresu jiri.stastny@lidovky.cz. Pokusíme se vaše odpovědi zpracovat. A předem děkujeme.
Spisovatel Faktor o sexu v 60. letech: Všichni měli milenky, bylo to normální
Mynáře nemá nikdo rád...
Hradní kancléř Vratislav Mynář asi začíná „pít krev“ řadě politiků, kteří by možná ještě před několika měsíci nebyli tak kritičtí. Server Lidovky.cz oslovil poslance z politických stran stojících v levo i pravo spektra a požádal je o komentář k vyjádření kancléře, že své majetkové přiznání už nikdy nezveřejní.
Hradní kancléř Vratislav Mynář.
Kázat vodu a víno pít. Padni komu padni. Dávka arogance a velkého sebevědomí. Smutné. Tak v anketě komentovali jeho postoj poslanci. Společným jmenovatelem došlých odpovědí bylo přitom heslo: všichni jsou si před zákonem rovni.
Dávka arogance. Pan Mynář asi chlastá jako jeho šéf, vzkazují poslanci hradnímu kancléři
Nevděčný svět cyklistiky
Kdysi modla a idol sportovního nebe. Celebrita se vším všudy, penězi, slavnou manželkou. To mu přinesla série slavných vítězství na Tour de France. Po provalení dopingu ale Lance Armstrong padl na dno. Nyní se na tour vrátil coby člen amatérské skupiny bývalého fotbalisty Geoffreye Thomase, která „testuje“ tratě. Vřelého přivítání se ale nedočkal.
Lance Armstrong se vrátil na Tour de France coby člen amatérské skupiny bývalého fotbalisty Geoffreye Thomase, která „testuje“ tratě. Vřelého přivítání se ale nedočkal.
Zničil jsi image cyklistiky!‘ Armstrong se vrátil na Tour a způsobil pozdvižení
Smutný Klokánek..
Zpočátku to byla krásná myšlenka. Zřídit malé záchytné oázy pro děti, které se dostanou do bezvýchodné situace a často zbytečně by hned putovaly do dětských domovů. Měla to být centra z „tetami“, které by nahrazovaly rodinné prostředí a kde by děti mohly najít azyl dokud se jejich situace nevyřeší. Pak by mohly jít buď do normálního dětského domova, nebo do pěstounské péče.
Během několika let se z Klokánků stal moloch, který se už téměř v ničem nelišil právě od „děcáků“, proti kterým tak brojil. Navíc na image pomoci dětem postavil jakousi exkluzivitu o kterou opíral požadavky o stále více peněz. LN byly asi jediným mediem, který na tento problém upozornil a viděl i druhou stranu mince.
ZVĚŘINA: Zadlužené Klokánky? Takové naše malé Řecko
