Při vyklízení Čapkovy vily se „náhodou“ našel výtisk časopisu Přítomnost s textem Hitler je gentleman od Ferdinanda Peroutky, který podle odborné veřejnosti nikdy neexistoval a Hrad se ho snaží marně najít již 175 dní (více ZDE). Po chvilce se ukázalo, že se jednalo o vtip novináře Jaromíra Slomka z Týdne, který ho zde nastražil na své kolegy (Více ZDE). Praha 10 i přes jeho přiznání nařídila odborné ověření pravosti, které provedl Martin Sekera z knihovny Národního muzea. Na výsledky jako první upozornil Český rozhlas.
Lidovky.cz: Jak dlouho vám vyloučení pravosti článku trvalo?
Bez přípravy písemné formy asi 1 vteřinu. Je to vidět na první pohled. S přípravou – tedy převedením do písemné formy podle otázek žadatele posudku asi 20 minut.
Lidovky.cz: Co tedy přesně prozradilo, že se jedná o falzifikát?
Popíšu to podle otázek zadavatele.
1. „Zda uvedeného dne mohl být vydán tisk periodika (i mimořádný tisk).“ Odpověď: Předchozí 43. číslo týdeníku Přítomnost vyšlo 26.10.1938, následující 44. číslo 2.11.1938. Údajné “zvláštní vydání” je datované 28. října 1938. Předběžná úřední cenzura týdeníku byla stanovena na 24 hodin před vydáním, teoreticky by tedy bylo možné vydat zvláštní vydání mezi dvěma řádnými. V pomnichovské novinářské a publicistické praxi ovlivněné předběžnou cenzurou by to však byla výjimka. 2. „Zda se jedná pohledově o stejný formát periodika.“ Odpověď: Originální výtisky Přítomnosti mají rozměr 233 mm x 313 mm. Předložený fragment je formát A4 (210 mm x 296 mm). Na pohled je tedy rozdíl viditelný a viditelný je i rozdíl mezi poměry šířky a výšky. Ani dříve v období meziválečného Československa nebyla obvykle zvláštní vydání jiných rozměrů než vydání řádná, a to z praktických výrobních důvodů. 3. „Zda se zjevně nejedná o falzum – na základě základních znaků periodika.“ Odpověď: Na posuzovaném fragmentu je zjevně vidět, že jde o nápodobu originálu vyrobenou na xeroxu nebo vytištěnou z digitální přípravy v elektronické tiskárně. Povrch papíru je proto lesklý, nejnápadněji se to projevuje v místech fotografie. Povrch je I na pohmat hladký, takový by přibližně mohl být, kdyby Přítomnost byla vydávána na křídovém papíru, což nebyla. V tom případě by ale neodpovídala gramáž – posuzovaný fragment ji má nižší, odpovídající běžnému současnému kancelářskému papíru. V trhu stránky vedeném z první třetiny šířky do cca poloviny výšky stránky fragment je vidět bílá barva vnitřní struktury papíru (mezi oboustranným nátiskem barvy z elektronické tiskárny), což potvrzuje, že fragment je zhotoven ze současného papírového materiálu a není z materiálu historického papíru, jehož barevná a strukturní kvalita by odpovídala degradujícím vlivům prostředí na papírový materiál s vysokým obsahem kyselých složek v papírové hmotě (vizuální zažloutlost a lámavost papíru). Také typografické znaky fragmentu jsou nápadné a odlišují ho od originálu – bezpatkový typ písma v titulku článku pod čarou, stejně tak ve jméně jeho autora, strana je členěna do tří sloupců, originál Přítomnosti byl dvousloupcový. Závěr: Předložený fragment je jasné falzum a je to zjevně poznatelné. Nehodnotím obsahové znaky fragmentu, jen podotýkám, že pokud by toto zvláštní vydání skutečně vyšlo v době, do níž je fragment (nápodoba) uměle vřazen, byl by jeho obsah reflektován současníky, o čemž by se dochovala faktická svědectví v dobových veřejných, institucionálních a soukromých pramenech (typu korespondence, deníkových záznamů). A také literární a politická historiografie by toto “zvláštní vydání”, pokud by bylo známo, nenechala bez povšimnutí. Ani o jednom ze své zkušenosti s tehdejším periodickým tiskem, s prameny k dějinám novinářství, se sekundární (odbornou) literaturou nevím. |
Lidovky.cz: Mělo vůbec cenu ověřovat pravost údajného Peroutkova textu? Už v den nalezení vyšlo najevo, že se jedná jen o vtip.
Žadatel – tedy úřad Městské části Prahy 10 asi důvod měl, když mě požádal o posudek, a je to jeho věc. A protože zastupuji odborně autoritativní veřejnou paměťovou instituci a žádost byla formulována zdvořile, nemohu odmítnout, jakkoli již byly v okamžiku žádosti známy subjektivní okolnosti pravosti dokumentu – tedy sdělení dr. Slomka.
Stejně tak nemohu odmítnout vaši žádost o informace k tomu, co považuju za pseudokauzu, protože byla uměle vytvořená špatnou novinářskou prací při medializaci prohlídky Čapkovy vily.
Lidovky.cz: Proč?
V první fázi medializace totiž páně Slomkova taškařice, s níž Praha 10 nekriticky zacházela, zakryla faktograficky mnohem významnější událost, jíž bylo seznámení s interiérem vily, jeho obsahem a pravděpodobně i koncepcí rekonstrukce.
Vzhledem k tomu, že Čapek s Peroutkou byli přátelé, prokázali novináři touto hodnotovou nicotností svým profesním předchůdcům medvědí službu. Na příkladě se tak ukázal velký rozdíl mezi noblesou a profesním standardem těch dvou minulých a oněch zúčastněných současných. Jedni rozuměli „spirále mlčení“ tak, druzí onak.
  |
Lidovky.cz: Kolik ten bleskový rozbor stál?
Stejně jako odpověď vám, která mi zabrala asi také 20 minut. S tím rozdílem, že zhotovení posudku jsem si obrazně řečeno platil sám, protože jsem ho dělal po práci. Odpověď vám platí daňový poplatník, protože ji píšu v pracovní době.
Lidovky.cz: Existuje podle Vás Peroutkův text Hitler je gentleman, o kterém mluvil pan prezident?
Napsal jsem to v závěru toho posudku a ten názor platí, protože od počátku prezident hovořil o zveřejněném tištěném textu. Neplatil by například tehdy, pokud by prezident hovořil o textu rukopisném, soukromém, jehož ověřování existence by bylo mnohonásobně obtížnější a s největší pravděpodobností neproveditelné s konkrétním výsledkem.
