Lidovky.cz: Co jste zažíval, když pendolino, v němž jste cestoval, narazilo do kamionu? Jaká byla atmosféra na místě bezprostředně po srážce?
Seděl jsem v poslední vagónu a první, co jsem si po nárazu řekl, bylo: „Co se to sakra stalo?“ Krátce poté nepanovala hysterická nálada, jen nikdo nechápal, co se vlastně stalo. Byl tam zmatek. Nástupiště bylo úplně rozbité. Vlak také. Všude kolem pobíhali průvodčí a sháněli doktory, procházeli vlak a říkali lidem, ať si vystoupí.
Tragédie u Studénky: policie obvinila polského řidiče, navrhuje vzetí do vazby |
Lidovky.cz: Jel jste v posledním vagónu, náraz ale musel být velmi silný i tam...
Byl. Vůbec jsem necítil jakékoli brzdění. To byla vteřina a vylétl jsem ze sedačky.
Lidovky.cz: Co se dělo potom?
Stáli jsme na nástupišti a nic se nedělo. Postupně nám říkali, ať jdeme do průchodu a šli odtamtud pryč, aby to mohli lépe organizovat.
Lidovky.cz: Po nárazu jste utrpěl lehká zranění. Co jste si poranil?
Mám akorát naražený loket. Nic vážného.
Lidovky.cz: Kromě toho jste jistě zažíval velký psychický šok...
To ano. Nejdřív jsem vůbec nic nechápal. Čekal jsem, že za pár minut pojedeme dál. A pak začalo přijíždět čím dál více sanitek a záchranných vozů. Navíc přiletěl i vrtulník. Trvalo mi třeba dvacet minut, než jsem vůbec někomu z blízkých zavolal. Byl to prostě šok. Hrozné, ani nevím, na co jsem myslel. Jen jsem tam stál a nevěděl jsem, jak třeba dopadl řidič vlaku.
PROHLÉDNĚTE SI FOTOGALERII
  |
Lidovky.cz: Co ostatní spolucestující z vlaku? Byli na tom hůře?
Z vagónu úplně vepředu chodili lidé s rozbitou hlavou, na hlavě měli kapesníky a poté čekali na rychlou první pomoc sanitky v čekárně na nádraží.
