Lidovky.cz

Těžký život u Želivky: není práce, silnice se rozpadají a vesnice vylidňují

Česko

  10:30
Rozpadlé padesát let staré silnice, poloprázdné vesnice, až 40 minut dlouhé čekání na záchranku či padající lampy veřejného osvětlení. I tak vypadá každodenní život v obcích na březích švihovské vodní nádrže, která zásobuje Prahu pitnou vodou. Příčinou je přetrvávající nedostatek finančních prostředků i přísné požadavky hygieniků, které musí obce splnit.

Přehrada, ilustrační foto. foto: Martin Stolař, MAFRA

Když obyvatelku Bernatic na Benešovsku o prázdninách štípla vosa, místo vpichu jí ošklivě oteklo a žena se začala dusit. Příbuzní jí proto zavolali záchrannou službu, na kterou ale museli čekat více než půl hodiny, a to i přesto, že sanitky by se podle zákona měly na každé místo v Česku dostat nejpozději do dvaceti minut.

Praha plánuje modernizaci Želivky za stovky milionů

V regionu na hranicích Havlíčkobrodska a Benešovska je však takovéto zpoždění běžnou záležitostí. Do tamějších vesnic se totiž záchranáři rychleji dostat zkrátka nestihnou. Příčinou jsou přetrvávající a neřešené potíže s velmi nekvalitní a nekompletní silniční sítí, kterou před více než čtyřiceti lety zpřetrhala výstavba vodní nádrže Švihov.

Vodní nádrž Švihov na řece Želivce.

Vodní nádrž Švihov na řece Želivce.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Tělocvik na skládce uhlí

A problémy se službami a infrastrukturou trápí i drtivou většinu dalších obcí v sousedství. Například v nedalekých Dolních Kralovicích musí žáci tamější základní školy hodiny tělesné výchovy trávit v místech, která v zimních měsících slouží k uskladňování uhlí. „Když si chtějí o tělocviku zaběhat, musí za plného provozu vyrazit na hlavní silnici,“ popisuje ředitel školy Jaroslav Kosprd.

101 výletů s dětmi: Proti proudu vodovodu do Zahrádky

Situace je vážná, lidé se houfně stěhují pryč, ubývá pracovních příležitostí, padesát let stará infrastruktura se hroutí, cestovní ruch v oblasti klesá k nule a nikdo s tím nic nedělá, shodují se starostové. „O náš region se vláda začne zajímat až v momentě, kdy dojde k nějaké přírodní katastrofě, jinak se o nás nestará vůbec nikdo,“ stěžuje si starosta Kožlí na Havlíčkobrodsku Václav Husák (bezp.).

‚Normy zmírníme‘

„Obce musí plnit požadavky Povodí Vltavy a Vodovodů a kanalizací na zajištění kvality vody, které financujeme ze svých rozpočtů. Na náš vlastní rozvoj se nám už nedostává,“ popisuje jednu z příčin úpadku vesnic v okolí Švihova Husák.

„Nemůže být dotčeno to, k čemu ochranná pásma slouží, tedy k zajištění požadované kvality a množství vody v těchto vodárenských nádržích,“ upozornil nedávno v ČT generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala, který však připustil, že hygienické normy jsou v současnosti skutečně velmi přísné a slíbil, že je Povodí Vltavy v dohledné době zmírní.

Starostům se však na slibované uvolnění čekat nechce a vzali proto situaci do svých rukou. K jejich snaze se rozhodli přispět i europoslanci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Pavel Poc (ČSSD). Ti momentálně pomáhají se sestavením expertní skupiny, která by už na podzim chtěla o neutěšené situaci v okolí Švihova začít jednat s pražskými zastupiteli i s vládou.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.