Čekání na spravedlnost. Zahlcené soudy vynáší rozsudky i po několika letech

„Právo na přiměřenou délku řízení zaručuje Listina základních práv a svobod každému. Vedle toho rychleji uložený trest lépe plní své funkce,“ říká právník Andrej Lobotka, autor Mapy průtahů. Ta ukazuje, v jakém regionu si na verdikt počkáte nejdéle.

Výsledkem všech komplikací a průtahů jsou jasné statistiky. Pokud jde o krajské soudy, například v Českých Budějovicích se na rozsudek v trestním řízení loni čekalo v průměru 576 dnů, v Ostravě to bylo 529 dní. Mezi nejvytíženější krajské soudy patří i ten v Ústí nad Labem, kde si na výsledek civilního řízení počkáte i 717 dnů. V severočeském městě je ale vytížen i soud okresní, kde se délka civilního řízení průměruje na 948 dnů (více než dva a půl roku).

Když soudy jednají rychle

Někdy se přesto české justici zadaří. Případ rychlého konání soudu se naposledy odehrál v kauze Marka Půčka a křivých výpovědí, které z úst jeho kamarádů zazněly přímo u hlavního líčení. Obžaloba pro křivou výpověď padla na dva mladíky na konci července a už na začátku srpna Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl trestním příkazem a obžalovaným udělil podmínky.

Jenže případ lží v této kauze byl pro policejní vyšetřování a následný soud poměrně jednoduchý. „Křivou výpověď uvedli před orgány činnými v trestním řízení, čili jejich výpovědi byly zaprotokolované. Nebylo potřeba dokázat, co řekli, nýbrž že to, co řekli, není pravda,“ myslí si Andrej Lobotka, koncipient v Advokátní kanceláři David Záhumenský, která se soudními tahanicemi zabývá dlouhodobě.

Čekání na rozsudek? Klidně i tři roky

Přitom průměrná délka trestního řízení za loňský rok u Obvodního soudu pro Prahu 2 činila 154 dnů, čímž se řadí k soudům se střední délkou trestního řízení. Pokud jde ale konkrétně o trestný čin křivé výpovědi, ten soudci na Praze 2 stíhají projednat v průměru za 444 dnů a lze ho tak označit za soud pomalejší (viz box Průměrná délka řízení pro trestný čin křivé výpovědi a znaleckého posudku).

Právě Lobotka se ve své praxi specializuje na délky soudních řízení a na základě dat od ministerstva spravedlnosti, které získal podle informačního zákona, sestavil Mapu průtahů. „Cílem je monitorovat délku řízení vedených před českými soudy a upozorňovat na neodůvodněné průtahy v jednotlivých řízeních, ale také podpořit veřejnou diskusi o možnostech nápravy či zefektivnění justice,“ vysvětluje vznik mapy Lobotka.

Na délku řízení má vliv hned několik faktorů, například samotný skutek či počet účastníků, kriminalita v daném regionu, ale některé případy jsou složitější i kvůli tomu, že některá z osob pobývá v zahraničí. „Setkali jsme se s případem o výživné, kdy jeden z rodičů byl z Rakouska nebo i Ukrajiny. Tam je potřeba řešit mezinárodní doručování či provedení výslechu, což věc zdržuje,“ argumentuje Lobotka. Dodává ale, že délku prodlužuje zejména vypracování znaleckých posudků, čímž argumentuje i ministerstvo spravedlnosti při odškodňování za soudní tahanice.

„Uvádí to jako jeden z důvodů, proč doba řízení byla delší a měla by být akceptovatelná. Když se ve věci koná znalecké zkoumání, trvá to dlouho. Znalci jsou vytížení a někdy je to otázka několika měsíců, než se k tomu dostanou. A soud se bez znaleckého posudku nepohne,“ myslí si Lobotka.

Nechávají vás úřady v nejistotě? Resort dopravy za dlouhá řízení zaplatí

Podle něho je potřeba občany informovat o tom, jak dlouho může soud, do kterého se například hodlají pustit, trvat. Zároveň má ale mapa upozornit i na možnost požadovat od státu za dlouholeté tahanice odškodnění. „Protože to stát selhává v tom, že není schopen daný soud vybavit takovým způsobem, aby mohl případy zpracovávat rychleji,“ vysvětluje Lobotka.

Pelikán: Pracujeme na tom

„Neexistence elektronického spisu. To, že se jednání odročují o několik měsíců a nevedou kontinuálně, dokud se nerozhodne. Velmi volná procesní pravidla. Doručování,“ vyjmenovává na dotaz serveru Lidovky.cz ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), co podle něj zdržuje soudní jednání. V rámci své gesce se proto chce soustředit právě na elektronický spis, který by celé věci mohl napomoct. Kromě toho chce také co nejvíce rozšířit datové schránky.

Kritika od ombudsmana Průtahy v soudních řízeních dlouhodobě kritizuje také úřad veřejného ochránce práv. Naposledy ombudsmanka Anna Šabatová uvedla, že se na ni ročně obrátí zhruba 130 lidí právě se stížností na průtahy soudního řízení. Podle Šabatové jsou nejčastějšími důvody již zmíněné znalecké posudky. „Výkon soudní moci je odpovědností státu. Opožděná spravedlnosti je odmítnutá spravedlnost. Rozhodnutí soudu v jiném než reálném čase ztrácí svůj význam,“ doplnil zástupce Šabatové Stanislav Křeček. Průměrná délka civilního soudního řízení se přitom loni mírně snížila, a to na 390 dní. Délka trestního řízení se snižuje od roku 2008, loni v průměru činila 168 dní, uvedlo ministerstvo spravedlnosti. Zdroj: ČTK

Naopak exministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) věc až tak černě nevidí. „Přehnaně často se mění legislativa. Jinak si nemyslím, a čísla tomu nasvědčují, že nějak zaostáváme za srovnatelnými státy EU,“ míní.

A jak si vysvětluje, že například u Krajského soudu v Ústí nad Labem činí průměrná délka trestního řízení 649 dnů a v Hradci Králové „jen“ 318 dnů? „Čísla neukáží složitost jednotlivých případů. A nápad je v jednotlivých okresech a krajích různý a není vždy předvídatelný. Tím neříkám, že není co zlepšovat. Ale úplná skepse či zoufalství nad (ne)činností soudní soustavy není na místě.“

Nestíhá ani ministerstvo

Jenže problém nastává i tehdy, když lidé po státu požadují za zmíněné soudní průtahy odškodnění. Jak totiž před časem informoval server Lidovky.cz, ani ministerstvo spravedlnosti není schopné vyřizovat včas žádosti o odškodnění za soudní průtahy. Ročně na rezortu spravedlnosti přistane zhruba na čtyři tisíce mimosoudních žádostí o náhradu škody a úřad na ně má šest měsíců.

Výsledek? K polovině tohoto roku eviduje ministerstvo přesně 258 žádostí, které úřad vyřizuje déle než má stanovenou půlroční lhůtu. Na odboru odškodňování je má na starosti třináct referentů, kteří se ale musí zabývat i jinými věcmi. „Ministerstvo spravedlnosti se tuto složitou situaci samozřejmě snaží v rámci svých možností řešit. V nejbližší době odbor odškodňování konečně získá na pomoc několik asistentů, kteří budou referentům s administrativou vypomáhat,“ uvedl před časem v reakci Pelikán (více čtěte ZDE). Mimochodem: loni rezort vyplatil za nemajetkovou újmu celkem 64,2 milionu korun.

„Právo na přiměřenou délku řízení zaručuje Listina každému, tedy i osobám obviněným z trestné činnosti či osobám, které byly trestnou činností poškozeny. Vedle toho rychleji uložený trest lépe plní své funkce, ať již jde o funkci výchovnou vůči samotnému pachateli, či preventivní vůči celé společnosti,“ uzavírá Lobotka.